Článek představuje výsledky kvalitativního komparativního výzkumu realizovaného v letech 2024–2025 v návaznosti na přijetí směrnice o zavedení mezinárodního průkazu pro osoby se zdravotním postižením. Autorky komparovaly průkazy vydávané v České republice a okolních státech (Rakousku, Německu, Slovensku a Polsku). Výzkum byl doplněn o výsledky dotazníkového šetření potřeb významné skupiny osob se zdravotním postižením (konkrétně s dětskou mozkovou obrnou) z roku 2022, v němž byly průkazy jedním ze sledovaných nástrojů podpory. Analýza zahrnula i problematiku parkovacích průkazů pro osoby s postižením, které mají mezinárodní platnost, ale vykazují rovněž nedostatky. Cílem výzkumu bylo ověřit a upřesnit identifikované problémy a posoudit, zda zavedení mezinárodního průkazu přispěje k jejich odstranění. Z analýzy vyplynulo, že Česká republika poskytuje držitelům průkazů nejméně výhod a nedostatečně využívá jejich potenciál, mezinárodní průkaz pro OZP klíčové problémy nevyřeší a ani parkovací průkaz v ČR nefunguje optimálně. Článek proto zdůrazňuje nutnost řešení obou oblastí na národní úrovni a nabízí návrhy možných opatření.
Abstrakt
Klíčová slova
průkazy pro osoby se zdravotním postižením, EU, parkovací průkazy pro osoby se zdravotním postižením, komparativní analýza, dětská mozková obrna
