Nový policy brief z RILSA: o věkové diskriminaci na trhu práce

Svými policy briefs nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Policy brief sociologa Jiřího Vyhlídala z výzkumného oddělení trhu práce RILSA přináší zajímavá zjištění ohledně věkové diskriminace (ageismu) na českém pracovním trhu. Podle autora mohou výsledky z období pandemie covidu-19, kdy pracovní trh nabízel méně příležitostí, vhodně ilustrovat preference zaměstnavatelů a projevy diskriminace.

Stárnutí populace zvyšuje význam sociálních a ekonomických důsledků ageismu, tedy stereotypizace a diskriminace lidí na základě jejich chronologického věku. Obecně jsou rozlišovány dva druhy diskriminace: předsudečná diskriminace, založená na osobních nebo kulturních předsudcích a averzích, a statistická diskriminace, kdy je jedinec posuzován podle průměrných charakteristik skupiny, do které náleží. Výzkumnou otázkou projektu bylo, jaký charakter má věková diskriminace, se kterou se setkávají starší zaměstnanci a uchazeči o zaměstnání na českém pracovním trhu.

Výsledky analýz ukázaly, že diskriminace starších osob na trhu práce v ČR má spíše charakter statistické diskriminace. Ta může být ovlivněna prostřednictvím vhodně nastavených veřejných politik. Jednou z možných cest je boření mýtů, s nimiž jsou individuální i populační stárnutí spojovány. Dále uvádíme některé z těchto mýtů a jejich problematizaci, ne-li přímo vyvrácení:

• „Starší pracovníci jsou méně produktivní“ – výzkumy ukazují, že po dosažení věku 50 až 55 let produktivita již neroste, ale nutně neklesá. Spíše zůstává konstantní..
• „Pracovní schopnost ve vyšším věku významně limituje nepříznivý zdravotní stav“ – výsledky panelového šetření SHARE ukazují, že existuje část starších pracovníků, kteří jsou svým zdravotním stavem významně limitováni. Netýká se to ale všech starších pracovníků ani většiny z nich. 
• „Problém stárnutí populace se musí řešit především opatřeními v populaci starších pracovníků“ – ukazuje se, že právě s ohledem na budoucí populační vývoj je důležité implementovat vhodná opatření napříč věkovým spektrem. 
• „Vyšší míra zaměstnanosti starších osob limituje možnosti vstupu mladších osob na trh práce“ – empiricky se ukazuje spíše opak: země s vyšší prevalencí předčasných důchodů vykazují nižší míru zaměstnanosti mladších osob. 

Nový policy brief je volně dostupný zde. Je jedním z výstupů výzkumného projektu RILSA Nástroje adaptace společnosti na stárnutí obyvatelstva s důrazem na gender.