Realizace sociálněpolitických intervencí v ČR probíhá v posledním desetiletí s významným přispěním prostředků Strukturálních fondů Evropské unie. V oblasti politiky zaměstnanosti se jedná především o využívání prostředků Evropského sociálního fondu k implementaci opatření (projektů), která mají za cíl mj. posílení zaměstnatelnosti osob znevýhodněných na trhu práce. Právě tyto skupiny jsou na současných dynamických, globalizovaných trzích práce čím dál početnější, což lze přičíst jednak strukturálním, ekonomickým a sociálním podmínkám, ale zpravila také nižší míře zaměstnatelnosti těchto osob. Vzhledem k tlaku na efektivní využívání veřejných prostředků se domníváme, že je žádoucí empiricky zjišťovat, zda projekty zaměstnanosti přispívají k posílení zaměstnatelnosti znevýhodněných osob, a to mj. také s ohledem na časové horizonty těchto dopadů, tj. zda jsou efekty jen krátkodobé, střednědobé, nebo zda je v rámci projektů vytvářena také perspektiva dlouhodobých efektů. Na tato zjištění budeme aspirovat v připravované evaluaci dvou vybraných projektů zaměstnanosti realizovaných na vybraném lokálním trhu práce v průběhu let 2009–2012. S vědomím složité multidimenzionality pojmu „zaměstnatelnost“ představujeme v textu jeho konceptualizaci a uvádíme ji do souvislosti s teoretickým rámcem současných trendů trhů práce, kontextem změn v oblasti řízení sociální politiky a institucionálním zázemím projektů ESF. Prezentované informace nejsou vyčerpávající, nicméně představují východiska pro zaměření naší evaluace. Ve druhé části textu představujeme základní nastavení evaluace a klademe výzkumné otázky, které budou následně v rámci evaluace zodpovězeny.
Abstrakt