Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přinesl v postavení seniorů velice významné změny. Nastavil podmínky poskytování sociálních služeb včetně důrazu na kvalitu služeb a kvalifikační předpoklady pracovníků v sociálních službách. Seniorům otevřel možnost volby potřebné podpory a pomoci prostřednictvím vypláceného příspěvku na péči. Zákon, který vymezil veškeré sociální služby, definuje pobytová zařízení pro seniory jako zařízení, která poskytují pobytové služby osobám, jež mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc druhé osoby. Koncepce sociálních služeb byla postavena na předpokladu, že senior setrvá ve svém původním prostředí co možná nejdéle s využitím různých druhů terénních sociálních služeb či rodinných příslušníků. Extrémní úvahy o odlivu klientů rezidenčních zařízení zpět do přirozeného prostředí nedošly naplnění, zájemců o pobytové služby rovněž neubývá. Z analýzy záznamů zájemců o pobytovou službu je zřejmé, jaké jsou důvody k tak významné životní změně a jak se tato skutečnost odráží ve vnímání kvality života.
Abstrakt