Nešporová, Olga – Holpuch, Petr: Populace osob bez domova v České republice: Osoby přespávající venku, v noclehárnách, v azylových domech a v obecních ubytovnách. Praha: RILSA, 2020.  118 s. – ISBN 978-80-7416-388-3

Výzkumná zpráva představuje unikátní data o osobách bez domova vybraných kategorií z doby, kdy ještě nebyl znám covid-19, čímž poskytuje cennou informační základnu pro možná pozdější srovnání.

Publikace přináší reprezentativní údaje o osobách přespávajících v České republice „venku“, v nízkoprahových noclehárnách, v azylových domech, v domech na půl cesty a v nekomerčních obecních ubytovnách pro osoby bez přístřeší. Zkoumány nebyly osoby ubytované v komerčních ubytovnách, které jsou podle mezinárodní typologie ETHOS rovněž považovány za osoby bez domova.

Na základě rozhovorů s více než tisícovkou osob bez domova realizovaných v roce 2019 poskytuje monografie údaje o věku, pohlaví, vzdělání, rodinném a sociálním zázemí i délce a kontinuitě života bez domova. Dále popisuje jejich ekonomickou aktivitu, zdroje příjmů, zadluženost a saturaci základních životních potřeb. Mapuje i zdraví osob bez domova. Sledována je míra využívání jednotlivých typů sociálních služeb pro osoby bez domova a jejich poptávka po těchto službách.

Výzkum potvrdil, že osoby bez domova přespávající venku jsou oproti těm, které využívají alespoň příležitostně nějaký typ ubytovací služby, těmi nejchudšími, nejvíce sociálně vyloučenými, s nejméně naplněnými základními životními potřebami a nejčastěji fyzicky či verbálně napadanými. Zároveň jsou mezi nimi nejvíce rozšířeny závislosti na alkoholu a dalších návykových látkách.

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., sesterská výzkumná organizace RILSAu, začala v prosinci 2020  zveřejňovat výstupy svého výzkumného projektu „Bezpečnost práce ve sportu“ také formou podcastů, tedy zvukových souborů umístěných na internetu, které si zájemci mohou volně přehrávat podle svých časových preferencí.

Čerstvě zveřejněný podcast  – Zvýšení ochrany zaměstnanců v souvislosti s působením psychosociálních rizik – jistě zaujme i mnoho návštěvníků internetových stránek RILSAu.

Zvýšení ochrany zaměstnanců v souvislosti s působením psychosociálních rizik je kvůli problémům způsobeným koronavirovou pandemií obzvláště aktuální.

Představení výzkumného projektu „Bezpečnost práce ve sportu“ je k dispozici zde.

Všechny dosavadní podcasty Výzkumného ústavu bezpečnosti práce  naleznete zde.

3. ledna vyšel na Idnes.cz obsáhlý rozhovor s Lucií Vidovićovou, výzkumnou pracovnicí RILSA, a Masarykovy univerzity. Tématem interview byly sociální dopady koronavirové pandemie pro seniory a problematika ageismu.

Lucie Vidovićová upozornila na paradox, že se během první pandemické vlny sice hovořilo o ochraně nejzranitelnějších skupin obyvatel, ale sociální služby obdržely ochranné prostředky jako jedny z posledních a dlouho chyběla jejich cílená podpora v nastalé krizi.

Socioložka hovořila také o tom, že je třeba mezi seniory – právě i při vyrovnávání se s nynější pandemií – rozlišovat: navzájem se liší mnoha znaky, jako jsou zejména vzdělání, socioekonomický status,  pohlaví nebo místo bydliště.  S odkazem na studii Stáří ve městě, město v životě seniorů (2014, nakl. SLON) L. Vidovićová připomněla, že výzkum života seniorů žijících v centrech českých krajských městech ukázal nejhorší výsledky pro Prahu a Brno. Z další studie publikované v časopise Fórum sociální politiky pod názvem Vybrané rozdíly v kvalitě života seniorů ve městě a na venkově pak vyplývá, že 65 procent zkoumaných ukazatelů doložilo „větší věkovou přátelskost veřejných prostor na vesnicích“.

Koronavirovou pandemii Lucie Vidovićová v rozhovoru pro Idnes.cz označila za „zvýrazňovač větších a menších mezigeneračních konfliktů i věkově diskriminačních praktik“, které existují v české společnosti.

Rozhovor s dr. Lucií Vidovićovou je dostupný zde.

Studie Vybrané rozdíly v kvalitě života seniorů ve městě a na venkově zmíněná v rozhovoru je ke stažení zde (od str. 2).

Ke knižnímu vydání studie Stáří ve městě, město v životě seniorů zmíněné v rozhovoru viz např. zde.

Navazující studii věnovanou zkušenosti stárnutí ve venkovských kontextech připravuje k vydání v tomto roce Sociologické nakladatelství SLON.

Monitoring nákladů práce v České republice, ve státech Evropské unie a v USA v letech 2012–2017

Monitoring nákladů práce shrnuje roztříštěná data ze států Evropské unie a z USA v oblastech nákladů práce a zdanění práce ve vazbě na financování sociálního a zdravotního zabezpečení, podíl práce na nákladech a jednotkové náklady práce. Pro vystižení trendů se data týkají období let 2012–2017. S ohledem na metodickou roztříštěnost sledování nákladů práce bulletin využívá jako zdroje aktuální a mezinárodně srovnatelná data z Eurostatu, konkrétně statistiku práce a národní účty; dále Státní závěrečný účet České republiky a data z OECD a z U.S. Department of Commerce, Bureau of Economic Analysis. Zpracování údajů a propočty se opírají o metodiku certifikovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí v roce 2013 „Sledování nákladů práce a práce jako výrobního faktoru v České republice a v zahraničí“. Dvouleté zpoždění vyplývá z termínů zpracování vstupních údajů Eurostatem a Českým statistickým úřadem.