Průša, Ladislav a kol.: Dlouhodobá péče nejen v České republice. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2021, 366 s., ISBN 978-80-88361-09-1, ISBN 978-80-88361-10-7 (online). 

Kniha identifikuje klíčové problémy, které brání rozvoji dlouhodobé péče o seniory a handicapované osoby v České republice.  Autoři na základě výsledků terénního šetření mezi pečujícími osobami v ČR a dotazníkového šetření mezi poskytovateli služeb dlouhodobé péče ve vybraných evropských zemích navrhují řešení, která by měla přispět k odstranění existujících nedostatků a k naplnění priorit Národního plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2025.

Klíčovou pozornost věnuje publikace problémům, které doprovázejí poskytování služeb v přirozeném domácím prostředí seniorů a zdravotně handicapovaných občanů.

Do šestičlenného autorského kolektivu patřili kromě hlavního autora – doc. Ing. Ladislava Průši, CSc. – další čtyři výzkumní pracovníci RILSA.

Kniha je výstupem projektu „Důsledky stárnutí populace na potřebu dlouhodobé péče – možnosti promítnutí inovativních námětů ze zahraničí do české praxe“, který v letech 2019–2020 realizoval v rámci programu ÉTA za finanční podpory Technologické agentury ČR Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci se společností INESAN a s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Průša, Ladislav a kol.: Dlouhodobá péče nejen v České republice. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2021, 366 s., ISBN 978-80-88361-09-1, ISBN 978-80-88361-10-7 (online)

I během koronavirových omezení se pracovníci/-ice Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí účastní různých konferencí a workshopů. Informujeme o další takové nedávné akci.

17. prosince 2020 proběhla mezinárodní konference Role kolektivního vyjednávání v době rostoucí digitalizace práce pořádaná Asociací samostatných odborů ČR (ASO ČR). Představeny byly výstupy jednotlivých výzkumných projektů realizovaných v rámci stejnojmenného širšího projektu ASO ČR. Na konferenci zazněl také příspěvek pracovníka RILSA Mgr. Pavla Bareše, Ph.D.

Přiblížil východiska, metody, stěžejní poznatky a hlavní doporučení, jež vyplynula z výzkumného projektu Vlivy institutu podmínečného propuštění na možnosti získání a udržení zaměstnání po opuštění výkonu trestu. Tento projekt v roce 2020 realizovali pracovníci RILSA Mgr. Pavel Bareš, Ph.D., a Mgr. Jiří Mertl, Ph.D., v rámci uvedeného širšího záměru ASO ČR.
Pavel Bareš ve svém vystoupení nejprve shrnul hlavní zjištění ze zahraničních i domácích výzkumů týkajících se zaměstnávání a reintegrace osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody (dále též VTOS), respektive systému zajištění postpenitenciární péče.  Zazněla i zjištění, jež vyplynula z dřívějších výzkumů realizovaných RILSA.
Dále P. Bareš přiblížil souvislosti mezi pojmy podmíněné propuštění a probační dohled a představil vybrané statistické údaje o jejich využívání v ČR. V další části příspěvku se zaměřil na stěžejní poznatky zjištěné v rámci výzkumného šetření mezi propuštěnými osobami. Pozornost přitom byla nejprve věnována otázkám, jež byly pro podmíněně propuštěné osoby klíčové již před jejich propuštěním, tj. okolnostem, které ovlivňují proces podání a vyřízení žádostí o podmíněné propuštění z VTOS, respektive její úspěšnost.
Z výzkumu je patrné, že reintegraci podmíněně propuštěných osob ztěžují shodné okolnosti jako u osob propuštěných z VTOS na pevný výstup (výrazné obtíže při hledání zaměstnání, nesnáze při zajištění bydlení, narušené rodinné prostředí, dluhy a exekuce apod.). Nicméně alespoň u části osob propuštěných podmíněně byly zjištěny poněkud příznivější předpoklady, které zlepšovaly možnosti jejich úspěšného návratu do společnosti.

Program a videozáznam celé mezinárodní konference Role kolektivního vyjednávání v době rostoucí digitalizace práce je dostupný zde.
Zpráva z konference, obsahující i bližší představení příspěvku Mgr. Pavla Bareše, Ph.D.,  je k dispozici zde.

Nešporová, Olga – Holpuch, Petr: Populace osob bez domova v České republice: Osoby přespávající venku, v noclehárnách, v azylových domech a v obecních ubytovnách. Praha: RILSA, 2020.  118 s. – ISBN 978-80-7416-388-3

Výzkumná zpráva představuje unikátní data o osobách bez domova vybraných kategorií z doby, kdy ještě nebyl znám covid-19, čímž poskytuje cennou informační základnu pro možná pozdější srovnání.

Publikace přináší reprezentativní údaje o osobách přespávajících v České republice „venku“, v nízkoprahových noclehárnách, v azylových domech, v domech na půl cesty a v nekomerčních obecních ubytovnách pro osoby bez přístřeší. Zkoumány nebyly osoby ubytované v komerčních ubytovnách, které jsou podle mezinárodní typologie ETHOS rovněž považovány za osoby bez domova.

Na základě rozhovorů s více než tisícovkou osob bez domova realizovaných v roce 2019 poskytuje monografie údaje o věku, pohlaví, vzdělání, rodinném a sociálním zázemí i délce a kontinuitě života bez domova. Dále popisuje jejich ekonomickou aktivitu, zdroje příjmů, zadluženost a saturaci základních životních potřeb. Mapuje i zdraví osob bez domova. Sledována je míra využívání jednotlivých typů sociálních služeb pro osoby bez domova a jejich poptávka po těchto službách.

Výzkum potvrdil, že osoby bez domova přespávající venku jsou oproti těm, které využívají alespoň příležitostně nějaký typ ubytovací služby, těmi nejchudšími, nejvíce sociálně vyloučenými, s nejméně naplněnými základními životními potřebami a nejčastěji fyzicky či verbálně napadanými. Zároveň jsou mezi nimi nejvíce rozšířeny závislosti na alkoholu a dalších návykových látkách.

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., sesterská výzkumná organizace RILSAu, začala v prosinci 2020  zveřejňovat výstupy svého výzkumného projektu „Bezpečnost práce ve sportu“ také formou podcastů, tedy zvukových souborů umístěných na internetu, které si zájemci mohou volně přehrávat podle svých časových preferencí.

Čerstvě zveřejněný podcast  – Zvýšení ochrany zaměstnanců v souvislosti s působením psychosociálních rizik – jistě zaujme i mnoho návštěvníků internetových stránek RILSAu.

Zvýšení ochrany zaměstnanců v souvislosti s působením psychosociálních rizik je kvůli problémům způsobeným koronavirovou pandemií obzvláště aktuální.

Představení výzkumného projektu „Bezpečnost práce ve sportu“ je k dispozici zde.

Všechny dosavadní podcasty Výzkumného ústavu bezpečnosti práce  naleznete zde.

3. ledna vyšel na Idnes.cz obsáhlý rozhovor s Lucií Vidovićovou, výzkumnou pracovnicí RILSA, a Masarykovy univerzity. Tématem interview byly sociální dopady koronavirové pandemie pro seniory a problematika ageismu.

Lucie Vidovićová upozornila na paradox, že se během první pandemické vlny sice hovořilo o ochraně nejzranitelnějších skupin obyvatel, ale sociální služby obdržely ochranné prostředky jako jedny z posledních a dlouho chyběla jejich cílená podpora v nastalé krizi.

Socioložka hovořila také o tom, že je třeba mezi seniory – právě i při vyrovnávání se s nynější pandemií – rozlišovat: navzájem se liší mnoha znaky, jako jsou zejména vzdělání, socioekonomický status,  pohlaví nebo místo bydliště.  S odkazem na studii Stáří ve městě, město v životě seniorů (2014, nakl. SLON) L. Vidovićová připomněla, že výzkum života seniorů žijících v centrech českých krajských městech ukázal nejhorší výsledky pro Prahu a Brno. Z další studie publikované v časopise Fórum sociální politiky pod názvem Vybrané rozdíly v kvalitě života seniorů ve městě a na venkově pak vyplývá, že 65 procent zkoumaných ukazatelů doložilo „větší věkovou přátelskost veřejných prostor na vesnicích“.

Koronavirovou pandemii Lucie Vidovićová v rozhovoru pro Idnes.cz označila za „zvýrazňovač větších a menších mezigeneračních konfliktů i věkově diskriminačních praktik“, které existují v české společnosti.

Rozhovor s dr. Lucií Vidovićovou je dostupný zde.

Studie Vybrané rozdíly v kvalitě života seniorů ve městě a na venkově zmíněná v rozhovoru je ke stažení zde (od str. 2).

Ke knižnímu vydání studie Stáří ve městě, město v životě seniorů zmíněné v rozhovoru viz např. zde.

Navazující studii věnovanou zkušenosti stárnutí ve venkovských kontextech připravuje k vydání v tomto roce Sociologické nakladatelství SLON.

Monitoring nákladů práce v České republice, ve státech Evropské unie a v USA v letech 2012–2017

Monitoring nákladů práce shrnuje roztříštěná data ze států Evropské unie a z USA v oblastech nákladů práce a zdanění práce ve vazbě na financování sociálního a zdravotního zabezpečení, podíl práce na nákladech a jednotkové náklady práce. Pro vystižení trendů se data týkají období let 2012–2017. S ohledem na metodickou roztříštěnost sledování nákladů práce bulletin využívá jako zdroje aktuální a mezinárodně srovnatelná data z Eurostatu, konkrétně statistiku práce a národní účty; dále Státní závěrečný účet České republiky a data z OECD a z U.S. Department of Commerce, Bureau of Economic Analysis. Zpracování údajů a propočty se opírají o metodiku certifikovanou Ministerstvem práce a sociálních věcí v roce 2013 „Sledování nákladů práce a práce jako výrobního faktoru v České republice a v zahraničí“. Dvouleté zpoždění vyplývá z termínů zpracování vstupních údajů Eurostatem a Českým statistickým úřadem.