Workshop Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) představí hlavní zjištění a doporučení z výzkumného projektu zaměřeného na matky, které své děti porodily před dosažením 18. narozenin a osobně nebo za pomoci rodiny o ně pečují.

Akce přinese poznatky o životní a rodinné situaci velmi mladých maminek a o potřebách a problémech jejich dětí. Nabídne aktuální odborná zjištění a příležitost diskutovat zejména o těchto okruzích:

• demografický kontext reprodukčního chování nezletilých;
• poznatky kvalitativního výzkumu mezi nezletilými matkami a experty pracujícími s touto cílovou skupinou;
• příčiny a okolnosti otěhotnění, rodinné a partnerské vztahy, mateřství v nezletilém věku;
• zkušenosti velice mladých maminek s ústavní výchovou;
• bytová a finanční situace;
• doporučení pro zlepšení péče poskytované této zranitelné skupině a jejích životních podmínek.

Termín konání: 24. března 2025 od 10 hod. do 12 hod.

Místo konání: MPSV ČR (Na Poříčním právu 1, Praha 2), zasedací místnost „Klub“

Forma: hybridní

Registrace účasti: zde (nejpozději do 20. března 2025)

Předem všem děkujeme za případné další šíření této pozvánky.

Svými policy briefs nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Policy brief výzkumnic z oddělení rodinné politiky RILSA Sylvy Höhne, Jany Paloncyové a Naděždy Křečkové Tůmové přináší dílčí výsledky projektu zaměřeného na nízkopříjmové rodiny s dětmi. Respondenty průzkumu realizovaného v roce 2024 byli rodiče pobírající v době šetření nebo v uplynulých pěti letech přídavek na dítě.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

• Mezi příjemci přídavku na dítě převládá jako v ostatních rodinách preference celodenní péče o dítě mladší dvou let v rodině, poté je volen postupný přechod k nerodinné péči.

• Rodiče, zejména ti bez partnera, pociťují významný nedostatek času pro své děti.

• Podle výpovědí rodičů není samozřejmostí, aby děti měly dostatečné sociální zázemí zejména v okruhu svých vrstevníků.

• Rodiny s nízkými příjmy a jejich děti je třeba podpořit nejen sociálními dávkami, ale i jinými formami materiální a finanční pomoci (obědy do škol zdarma, příspěvky na volnočasové aktivity dětí a školní akce apod.).

• Nedílnou součástí systému by měly být i prostorově, kapacitně a finančně dostupné služby z oblasti předškolního vzdělávání a péče, ale i sociálního a právního poradenství či osvěty týkající se partnerských a rodičovských kompetencí.

Nový policy brief je volně dostupný zde.

Plné znění odborné monografie, z níž nový policy brief čerpá:  HÖHNE, Sylva, Jana PALONCYOVÁ & Naděžda KŘEČKOVÁ TŮMOVÁ, 2024. Nízkopříjmové rodiny s dětmi. Praha: RILSA.

Dostupné z: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_571.pdf

Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), se nedávno vyjádřila pro televizní stanice k tématům stárnutí a mezigeneračních vztahů.

Česká televize v loňském roce započala s diskusním pořadem Zkraje, který se věnuje regionálním problémům a zároveň má ambici nacházet odpovědi i na celostátní otázky. V každém dílu se k tématu vyjadřuje šest hostů z různých profesí a pozic.

11. ledna 2025 se pořad Zkraje zabýval stárnutím populace a výstavbou domovů pro seniory ve Zlínském kraji, kde předtím vyvolalo velkou veřejnou pozornost zamítavé místní referendum ohledně stavby domova pro seniory v Horní Lidči na Vsetínsku.

Pořad následně probíral i obecnější otázky. V jeho pestře složeném diskusním panelu byla Lucie Vidovićová z RILSA a z FSS MUNI jedinou sociální vědkyní. Vysvětlovala ‒ zhruba v těchto časech daného pořadu: 4:45, 9:40, 17:20, 22:40, 38:45, 49:00 a 54:00 ‒ obecné i regionální aspekty stárnutí populace a vyjadřovala se rovněž k charakteru a systémovému nastavení péče o seniory v České republice. Zmínila také problém špatného zacházení se seniory (RILSA se touto problematikou zabývá ve svém výzkumném projektu FEANCI).

9. února přinesl Tn.cz ‒ internetový portál televize TV Nova ‒ článek věnovaný osamělosti seniorů. Socioložku Lucii Vidovićovou z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí citoval například ohledně toho, že na rostoucí osamělosti starších lidí se podílí nejen absence nebo velká vzdálenost místa pobytu jejich dětí, ale i důsledky rozvodů, jejichž vlivem přicházejí o spojení s rodinou a dosavadní sociální sítě častěji muži než ženy. Zároveň ale Lucie Vidovićová zdůraznila nutnost rozlišovat mezi samotou a osamělostí, kdy osamělost je zdravotním problémem majícím negativní dopady přirovnávané k vykouření 15 cigaret denně.

Připomínáme, že některým z výše zmíněných podtémat spojených s českými seniory se na nejnovějších datech Ageismus 2024 věnuje projekt RILSA a MPSV Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi.

Nejčtenější český zpravodajský portál Novinky.cz se koncem ledna věnoval problematice nezaměstnanosti šedesátníků. Jedním z jeho zdrojů byly i nedávno dokončené projekty Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), respektive jeho oddělení Trh práce.

Obsáhlý článek serveru Novinky.cz začíná informací, že podle dat Úřadu práce (ÚP) přibývá nezaměstnaných starších šedesáti let: na konci roku 2024 takových bylo v evidenci ÚP téměř 37 tisíc, čímž tvořili přes 12 % všech evidovaných nezaměstnaných. V meziročním porovnání prosincových dat bylo takových seniorů nejvíce za posledních šest let (početně i percentuálně).

Odborné potvrzení trendu, že v České republice roste podíl šedesátníků na celkové věkové struktuře nezaměstnaných a že u nich navíc roste podíl zdravotně znevýhodněných, našel autor zpravodajského portálu Novinky.cz v prezentacích, které výzkumné oddělení RILSA Trh práce, vedené prof. Tomášem Sirovátkou, představilo na nedávném workshopu. Dne 9. prosince 2024 se na MPSV věnoval stárnutí společnosti a zejména podpoře začleňování starších osob do trhu práce.

Zájemcům zde poskytujeme tu z prezentací, která se nejvíce váže k problematice výše uvedeného článku Novinek.cz. Publikace RILSA na dané téma vyjde v nejbližší době a budeme zde o ní referovat.

Dne 16. ledna 2025 se na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) konal odborný workshop věnovaný závěrům rozsáhlého projektu Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) zaměřeného na potřeby osvojených dětí a osvojitelů v České republice.

Řešitelky projektu s názvem Naplňování potřeb osvojených dětí a osvojitelů Leona Hozová a Naděžda Křečková Tůmová z výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA účastníkům workshopu představily vybrané výstupy projektu řešeného v letech 2022 až 2024.

Workshopu, který probíhal prezenčně i online formou, se zúčastnila zhruba stovka odborníků, a to jak zástupců MPSV, krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, tak zaměstnanců neziskových organizací a expertů samostatně pracujících s osvojiteli. Velký zájem u posluchačů vyvolaly nejen přednesené závěry výzkumu, ale také rozhodnutí vydat o zjištěních knihu s předpokládaným názvem Cesta k nové rodině: Proces osvojení v České republice. Její vydání je u vydavatelství Wolters Kluwer plánováno na druhou polovinu roku 2025.

Problematika stárnutí a mezigeneračního chování, včetně takových témat, jako jsou projevy ageismu vůči starším lidem na trhu práce, se těší stále častější pozornosti českých masmédií. V nedávné době dva nejčtenější domácí internetové portály přinesly ke zmíněným tématům stanoviska socioložky Lucie Vidovićové, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA). 

Zpravodajský server Seznam Zprávy se 21. ledna 2025 věnoval nejprve výsledkům nedávného průzkumu toho, jaké zkušenosti mají lidé se stereotypním posuzováním své osoby podle věku. Lucie Vidovićová byla redakcí požádána o expertní komentáře. V jednom z nich se pozastavila nad četností a vahou věkových norem a stereotypů a uvedla, že v českém právním řádu jich napočítala kolem čtyřiceti.

Zpravodajský portál Novinky přinesl 20. ledna 2025 obsáhlý článek zaměřený na věkovou diskriminaci a proměny stárnutí, zejména na fenomén takzvaných moderních seniorů. Text se z velké většiny opírá o stanoviska opět socioložky z RILSA Lucie Vidovićové. Ohledně ageismu poukázala na to, že máme sklon hodnotit jinak své blízké seniory (například svou babičku) a jinak ty „cizí“, tedy že vstřícné chování ke starším lidem, které se naučíme v rodině, ne vždy projevujeme vůči seniorům obecně. Jako cestu ke změně L. Vidovićová doporučila „zaměřit se v obecné výchově na otevřenost a jinakost, oceňovat variabilitu a barevnost života“. Tyto a další aspekty věkové diskriminace na nejnovějších datech Ageismus 2024 rozpracovává také projekt RILSA a MPSV Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi.

Ohledně mladších seniorů, kteří se svým aktivním životem velmi odlišují od známého stereotypu, si Lucie Vidovićová přeje, aby se mezi nimi nacházeli takoví, kteří na tuto proměnu budou sami aktivně poukazovat.

Zájemcům o odborné poznatky ke zmíněným tématům doporučujeme například probíhající projekt FEANCI, v němž se Výzkumný institut práce a sociálních věcí spolu s Gerontologickým institutem a ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí věnuje fenoménu EAN (týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory) v kontextu sociálních služeb v ČR. Viz též naši nedávnou aktualitu k prvnímu výstupu tohoto projektu, policy paperu Jak se zkoumá násilí na seniorech v kontextu institucionální péče.

Srdečně Vás zveme na odborný workshop Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), který představí zjištění a doporučení z výzkumného projektu zaměřeného na potřeby osvojených dětí a osvojitelů v České republice.

Zaměření workshopu:

•            hlavní zjištění týkající se potřeb osvojených dětí a osvojitelů;

•            návrhy na zlepšení praxe a podpory osvojitelských rodin;

•            doporučení pro legislativní změny a úpravy institucionálních rámců;

•            diskusi o výzvách a prioritách v postadopční péči.

Součástí akce bude diskuse a sdílení zkušeností mezi odborníky, osvojiteli a dalšími aktéry v oblasti osvojení.

Workshop patří mezi výstupy výzkumného projektu RILSA Naplňování potřeb osvojených dětí a osvojitelů.

Termín workshopu: čtvrtek 16. ledna 2025 od 10 do 12 hod.

Místo: MPSV (Praha 2, Na Poříčním právu 1, místnost Klub)

Forma: hybridní (osobní nebo online)

Registrace účasti: zde (registrace je možná pouze do 14. ledna)

Předem všem děkujeme za případné další šíření této pozvánky.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) ve své ediční řadě policy papers poskytuje dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a doporučení pro rozhodovací sféru.

Nový policy paper RILSA ‒ Jak se zkoumá násilí na seniorech v kontextu institucionální péče ‒ je příspěvkem ke snaze zjistit více o výskytu týrání, zneužívání, zanedbávání a špatného zacházení se seniory (dále též EAN – elder abuse and neglect).

Publikace se zaměřuje především na EAN v institucionální péči, konkrétně v sociálních pobytových službách pro seniory. Přináší přehled o jednotlivých výzkumných přístupech i konkrétních metodologiích užívaných v různých státech a navrhuje vhodnou metodologii pro sběr dat o EAN v české rezidenční péči.

Autorky docházejí k závěru, že současné poznatky o výskytu špatného zacházení se seniory vykazují poměrně velké rozptyly ve výsledcích a svědčí o kulturní podmíněnosti daného fenoménu.

Výzkumnice doporučují zvážit a ošetřit inherentní rizika toho, že v některých případech výzkumy dospívají k nadhodnocení výskytu EAN, zatímco v jiných se k reálným výskytům EAN výzkumně nedostáváme. Podíly, které jsou označovány za prevalenci (např. Světovou zdravotnickou organizací), jsou často spíše hrubými odhady než přesnými daty.

Nový počin z ediční řady RILSA Policy Papers je ke stažení zde.

I nové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 4. čísla:

Recenzované články                                                          

(Ne)spokojenost pracovníků úřadů práce s digitalizací dávek státní sociální podpory            

Michaela Veselá Hiekischová – Erika Růžičková

Digitální vyloučení a digitální znevýhodnění: na koho dopadá?                                      

Tomáš Doseděl

Poznatky z výzkumu

K aktuálním změnám v řešení pracovněprávních sporů v roce 2025  

Petr Frischmann

Sociální podnikání a nová právní úprava sociálního podniku v ČR                          

Ondřej Závodský ‒ Marie Dohnalová

Knihy, které nezestárly

Teorie zahálčivé třídy                                                                                                      

Jan Keller

Recenze

Psychologické a právní aspekty patchworkových rodin                                                          

Vladimír Barák

Jsme dnes všichni vědečtí experti?                                                                                             

Jan Keller

Celé 4.  číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Portál Věda a výzkum (https://vedavyzkum.cz/) zpovídal ředitele RILSA Robina Maialeh ohledně sloučení Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce. 

Kromě samotného slučování zajímalo šéfredaktorku portálu Věda a výzkum Vladislavu Vojtíškovou i to, co se za dobu působení ředitele Robina Maialeh nejvíce změnilo, a kde naopak vidí ještě rezervy. Vybrané pasáže si lze přečíst níže:

„Pod vaším vedením došlo na Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí k významným změnám. Co se vám nejvíce povedlo?

Těší mě kladná odezva na náš rozvoj v posledních letech ze strany akademické a vědecko-výzkumné obce. Obměnili jsme náš tým, máme pracovníky i stážisty ze zahraničí. V minulém roce jsme publikovali více impaktovaných článků než za celou předchozí historii ústavu dohromady, navíc míříme do stále prestižnějších zahraničích časopisů. Aktuálně dokončené nebo dokončované výstupy budou bez dalších zásahů ještě několik let zlepšovat prestiž i hodnocení ústavu.

V jakých oblastech byste se naopak chtěli dále zlepšovat?

Jako klíčovou vidím právě spolupráci s ministerstvem. Rezervy určitě máme v aktivních návrzích toho, co bychom jako odborníci doporučovali. Hlas v diskusi nemáme automaticky, musíme ještě aktivněji předkládat témata o tom, co se ve společnosti a ekonomice děje a jak s tím můžeme pomoci. Navíc odvádíme spoustu dobré práce, o které se třeba ani neví.“

Celý rozhovor je k dispozici zde.