V nedávné době přilákaly pozornost novinářů i ty z výzkumů RILSA, které se zabývaly proměnami rodičovských rolí během koronavirových uzávěr a problematikou neplacení výživného. Jako vždy v takových případech doplňujeme k mediálním textům odkazy na plné verze příslušných studií Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
23. února se konal online kulatý stůl Péče – popelka společnosti i ekonomiky. Výzkumná pracovnice RILSA Anna Šťastná zde představila dílčí výsledky výzkumu Současná česká rodina, jehož je Výzkumný ústav práce a sociálních věcí partnerem. A. Šťastná se věnovala tomu, nakolik se během koronavirových uzávěr proměnilo rozdělení rodičovských rolí v rodinách s alespoň jedním dítětem mladším 14 let.
Českou tiskovou kancelář zaujala například tato zjištění: „V úplných rodinách s aspoň jedním dítětem do 14 let poměrně dominantně bez ohledu na pandemickou vlnu v téměř polovině rodin hlavní celodenní péči převzala při uzavření škol žena. Muž se na hlavní péči nikterak nepodílel. Rodiny, kde převzal péči muž a žena na ní neparticipovala, byly v naprosté menšině“.
Zprávu ČTK převzaly například webové stránky měsíčníku Týden, zpravodajský portál NášREGION.cz a Haló noviny.
Zpravodajský portál Českého rozhlasu iROZHLAS.cz se své zprávě z 20. února věnoval vývoji počtu rodičů, kteří na své dítě neplatí výživné. V textu se uvádí, že příšlušné analýzy ministerstva spravedlnosti odkazují také na studii RILSA Neúplné rodiny. Portál iROZHLAS.cz cituje Sylvu Höhne, spoluautorku této studie: „S nižším vzděláním bývají spojeny horší pracovní podmínky, takže pravděpodobnost, že ten druhý z rodičů bude bez příjmu, je vyšší. Na druhou stranu u rodičů s vysokoškolským vzděláním a lepším příjmovým zajištěním můžeme čekat vyšší snahu se dohodnout a brát v potaz zájem dětí a zajištění jejich potřeb“.
Linky pro zájemce o další informace:
– plné znění studie RILSA Neúplné rodiny.
– průběžně publikované výstupy projektu Současná česká rodina, jehož je RILSA partnerem.
– linky na výběr z předchozích mediálními ohlasů projektu Současná česká rodina.
– tisková zpráva spolku Aperio o kulatém stole na téma Péče – popelka společnosti i ekonomiky (23. 2. 2022).
– zpráva měsíčníku Týden.
– zpráva portálu NášREGION.cz.
– zpráva portálu iROZHLAS.cz.
Únorové vydání časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.
Z obsahu 1. čísla vybíráme:
Recenzované články
Role romské etnicity v procesu zprostředkování náhradní rodinné péče
Jana Barvíková – Jana Paloncyová
Dana Hobzová
Diskuse
Co lze očekávat od základního příjmu? Sociální a civilizační změnu
Marek Hrubec – Martin Brabec
Anketa
Sociálně politické a sociálně-ekonomické dopady unijní Zelené dohody pro Evropu
Poznatky z praxe
Další aktivity projektu MPSV „Krajská rodinná politika“
Jitka Chrtková – Jana Sládková Filipčíková
Knihy, které nezestárly
Jan Keller připomíná knihu Ulricha Becka „Riziková společnost“
Recenze
Sociolog Martin Spurný hodnotí publikaci „Neznámá společnost“
Ekonom Jan Mertl recenzuje knihu „Česká jízda“
Celé 1. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde: https://www.rilsa.cz/casopis/forum-socialni-politiky-1-2022/
Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.
První letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, přináší zejména hlavní zjištění odborné monografie Hora, Ondřej – Suchanec, Miroslav – Horáková, Markéta – Marešová, Helena – Táborská, Marie: Vyhodnocení dopadu a cílenosti programu společensky účelných pracovních míst realizovaného v roce 2017. Praha: RILSA – Výzkumné centrum Brno, 2022 – 108 stran – ISBN 978-80-7416-424-8 (print). ISBN 978-80-7416-425-5 (pdf).
Společensky účelná pracovní místa (dále též SÚPM) jsou spojena s finanční podporou konkrétním zaměstnavatelům v soukromém sektoru při zaměstnávání uchazečů, kteří jsou zpravidla znevýhodněni na trhu práce. Program SÚMP je třeba hodnotit s časovým odstupem, aby bylo možné zachytit, jak se účastníkům programů dařilo na trhu práce v delším časovém horizontu.
Ze zjištění vybíráme:
– klíčovým kritériem pro vstup do programu byla v roce 2017 vyšší délka aktuální nezaměstnanosti; analýza identifikovala výrazné regionální diference ve struktuře a rozsahu jednotlivých programů podpory SÚPM;
– SÚPM mají schopnost držet většinu svých účastníků dlouhodobě mimo evidenci Úřadu práce (dále též ÚP), a to i pokud dotace trvá jen půl roku;
– horší výsledky ohledně přítomnosti v evidenci ÚP byly zaznamenány u programu Odborné praxe pro mladé do 30 let.
Výzkumníci doporučují mimo jiné:
– zajistit propojení dat systému registrace uchazečů na Úřadech práce a dat ze správy sociálního zabezpečení;
– u méně znevýhodněných uchazečů zvážit poskytování kratší podpory, protože zjištění naznačují, že i půlroční podpora může v některých případech postačovat k dosažení očekávaného efektu programu.
Plné znění monografie Vyhodnocení dopadu a cílenosti programu společensky účelných pracovních míst realizovaného v roce 2017: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_494.pdf
Česká televize vysílala 15. února 2022 další díl pořadu Focus Václava Moravce, tentokrát nazvaný Život se smrtí. Jednou ze šestice pozvaných byla socioložka Olga Nešporová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Olga Nešporová se problematikou smrti zabývá dlouhodobě, její význam v oblasti sociální politiky analyzovala například v článku Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik v časopise Fórum sociální politiky. Stať je dostupná zde.
Další studie RILSA upozorňovala na důležité socioekonomické dopady úmrtí na české domácnosti, dostupná je zde:
Projekt RILSA Sociální dopady individualizace smrti na současnou českou společnost přinesl mnoho zajímavých výsledků, seznam publikačních výstupů tohoto projektu je k dispozici zde:
Pohřbívání bez obřadu z perspektivy sociologie NEŠPOROVÁ, Olga (2014)
Století proměn v pohřbívání: od církevního uložení do země ke zpopelnění bez obřadu NEŠPOROVÁ, Olga (2013)
O smrti a pohřbívání NEŠPOROVÁ, Olga (2013)
Everprivate Grief in Public Space: Roadside Memorials in the Czech Republic. NEŠPOROVÁ, Olga (2011)
Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik NEŠPOROVÁ, Olga (2011)
Odkaz na výše zmíněný pořad ČT Život se smrtí v i-Vysílání.
V tomto týdnu (14. – 20. 2. 2022) probíhá 16. ročník „Národního týdne manželství“ – akce zaměřené na podporu tradiční formy partnerského soužití. Řada textů od pořadatelské organizace se vztahuje k výzkumu českých rodin, jemuž se dlouhodobě věnuje Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
Analýzy z dílny RILSA využívají jak internetové stránky pořadatele – organizace Národní týden manželství, z. s. – tak různá mediální vystoupení. Například v pořadu ČT 1 Studio 6 odkázala 16. února 2022 Marie Nováková, tisková mluvčí NTM, na naši Zprávu o rodině 2020.
Letos nabídne Národní týden manželství po celé České republice více než 60 akcí, mezi nimiž nebudou chybět ani kurzy pro manželské páry, přednášky a různá vystoupení v masmédiích.
Publikace Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí nabízejí k debatám o podobách a proměnách partnerství a rodin v České republice řadu klíčových faktů a perspektiv, proto níže uvádíme i několik linků vedoucích k plným textům těchto studií.
Tisková zpráva Národního týdne manželství, z. s., s grafy převzatými ze Zprávy o rodině 2020 od RILSA zde.
Rozhovor o NTM z pořadu ČT 1 Studio 6 ze 16. února 2022 (v čase od cca 53:15).
Publikace RILSA Zpráva o rodině 2020.
Publikace RILSA Bezdětní a postoje k rodičovství.
Internetový zpravodajský portál Seznam Zprávy přinesl 14. února 2022 další díl své série „Senioři v Česku“. Věnuje se vlivům, které na tuto skupinu obyvatel ČR měla pandemie covidu-19. Článek se do značné míry opírá o poznatky Lucie Vidovićové, socioložky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Citujeme část zajímavého novinářského textu: „V rámci společenské diskuze se různé přístupy seniorů k situaci používaly jako obhajoba proticovidových opatření, nebo naopak argument pro jejich zrušení. Starší lidé se tak nedobrovolně dostali doprostřed pomyslného bitevního pole. Ve vytváření narativů ‚zase nám něco pokazili‘ přitom Lucie Vidovićová vidí jeden z největších problémů. Vzniká tak podle ní někdy jen nevyřčené, ale někdy i velmi hlasitě projevované mezigenerační naštvání.
Paradoxně přitom nejstarší generace kvůli současné situaci přišla o velkou část svých rozhodovacích možností. Jak socioložka upozorňuje, zesílil aspekt fungující i před pandemií – extrémní ochranitelství. Snaha chránit zranitelné natolik, že přijdou o možnost volby.“ (Zvýraznění doplnila redakce webu RILSA.)
Článek internetového zpravodajského portálu Seznam Zprávy.
Link na facebookovou veřejnou skupinu „Stárnutí: Je věk jenom číslo?“ – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje socioložka Lucie Vidovićová).
Holpuch, Petr – Nešporová, Olga: Metodika sčítání osob bez domova v České republice. Praha: RILSA, 2021.
V prosinci 2021 schválilo MPSV novou metodiku pro sčítání osob bez domova na území České republiky. Její autoři – výzkumní pracovníci RILSA Petr Holpuch a Olga Nešporová – vycházeli ze zkušeností se sčítáním dané populace, které proběhlo na jaře roku 2019.
Metodika představuje způsoby efektivního sečtení všech jednotlivých kategorií osob bez střechy a bez bytu podle mezinárodní typologie ETHOS (European typology of homelessness and housing exclusion). Kombinuje terénní sčítání v obcích s online sčítáním v institucích.
Primárně je metodika určena výzkumníkům, jejichž úkolem se stane sečtení populace osob bez domova v České republice. Metodickou oporu však v publikaci najdou také všichni realizátoři menších censů osob bez domova v jednotlivých obcích.
Metodika je jedním z výstupů projektu RILSA IP70610-13 „Výzkum bezdomovecké populace v ČR s přihlédnutím k ekonomické aktivitě v závislosti na fázích životního cyklu“.
Hlavní prostor bude věnován otázce stability české rodiny a možnostem uspořádání péče o děti po rozchodu rodičů.
Výzkumné pracovnice RILSA Jana Barvíková, Sylva Höhne a Jana Paloncyová představí dílčí zjištění projektu „Dítě v rodičovském konfliktu“. Zejména soudní statistiky budou konfrontovány s postoji české veřejnosti k různým typům porozchodové péče o děti a se zkušenostmi mladých lidí, kteří jako děti zažili rozchod svých rodičů.
Doba konání: 24. února 2022 od 10 hod.
Místo konání: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7, konferenční místnost č. 13.
Svou účast prosím potvrďte e-mailem na adresu martina.trojanova@vupsv.cz
Vyhlašujeme výběrové řízení na obsazení pracovní pozice:
VÝZKUMNÝ A VÝVOJOVÝ PRACOVNÍK – JUNIOR
Bližší informace zde.
Vyhlašujeme výběrové řízení na obsazení pracovní pozice:
VÝZKUMNÝ A VÝVOJOVÝ PRACOVNÍK – SENIOR
Bližší informace zde.
Vyhlašujeme výběrové řízení na obsazení pracovní pozice:
VÝZKUMNÝ A VÝVOJOVÝ PRACOVNÍK – SENIOR
Bližší informace zde.