Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.

Výzkumná zpráva Eurofoundu Minimum wages in 2023: Annual review se zabývá současnou minimální mzdou v zemích Evropské unie. Za Českou republiku se na publikaci podílel Aleš Kroupa z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Studie zkoumá, jak byly nynější sazby minimální mzdy stanoveny a jak se vyvíjely v nominálním i reálném vyjádření. Uvádí rovněž to, v kterých členských státech EU existují zákonem stanovené nebo kolektivně sjednané minimální mzdy a jak probíhala jednání o jejich výši.

V uplynulém desetiletí obdržely osoby s minimální mzdou ve většině zemí EU větší příjmy v důsledku zvýšení zákonných minimálních mezd, a to zejména ve střední a východní Evropě, kde došlo k největšímu nárůstu minimální mzdy.

Výzkumná zpráva sleduje také dopad směrnice EU o přiměřených minimálních mzdách ze 4. 10. 2022 (členské státy mají na její implementaci dva roky) na vnitrostátní legislativní procesy. Již se začínají projevovat první důsledky této směrnice. Stanovuje referenční hodnoty: 50 % průměrné mzdy a 60 % mediánu mezd. Ty jsou stále častěji uplatňovány v návrzích příslušných norem v zemích, jako jsou Belgie, Bulharsko, Irsko, Slovensko či Španělsko. Některé země – jako Chorvatsko nebo Německo – tyto hodnoty již využily pro zvýšení minimální mzdy. V České republice, Řecku a Nizozemsku se zmíněné referenční hodnoty alespoň stávají inspirací při tripartitních jednáních.

Plná verze výzkumné zprávy Eurofoundu Minimum wages in 2023: Annual review.

Ve dnech 26. – 29. června 2023 se na Lyonské univerzitě konala konference Economic Science Association (ESA) – mezinárodní vědecké společnosti, která se od roku 1986 zabývá zejména experimentální ekonomií.

Filip Červenka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) na této konferenci vystoupil s příspěvkem Perceived wealth inequality and its effects, v němž představil předběžné výsledky výzkumu vnímání majetkové nerovnosti v České republice. Zabýval se například tím, jak reflexe nerovnosti ovlivňuje redistribuční preference a antisystémové postoje lidí.

Webové stránky lyonské konference Economic Science Association.

Také červnové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 2. čísla:

Recenzované články                                                                        

Redistribuční efekt zdravotního pojištění

Daniel Kolek – Alena Maaytová

Přenos výzkumu do praxe: tvorba a implementace metodiky měření kvality paliativní a hospicové péče v ČR

Lucie Žáčková – Martin Loučka

Penzijní a stavební spoření

Jaroslav Vostatek

Činnosti a kompetence sociálních pracovníků v adiktologických službách

Miroslav Barták – Dita Štyvarová a kol.

Diskuse

Profesní zkušenost sociálního pracovníka s digitálním vyloučením

Filip Kruncl

Knihy, které nezestárly

Jan Keller připomíná knihu „De la justification, les économies de la grandeur“

Dvojí ohlédnutí za Alainem Turainem

Informační servis čtenářům

Dary jako jeden zdroj příjmů nestátních neziskových organizací

Marie Dohnalová – Klára Šplíchalová

Zpráva z XXII. mezinárodní konference o rodinné politice

Olga Nešporová

Recenze

Recenze knihy „Stát v rozkladu“

Jan Mertl

Recenze publikace „Lidská práva starších lidí“

Vladimír Barák

Celé 2. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Dne 19. 6. 2023 se Soňa Veverková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) zúčastnila jednání zástupců sociálních partnerů na téma digitalizace a svět práce.

Diskutovalo se o tématech, k nimiž může RILSA předat své poznatky a zkušenosti. Jednalo se zejména o problematiku platformové práce a algoritmického řízení. Zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů a Svazu průmyslu a dopravy České republiky debatovali o rizikách spojených s digitalizací práce a o možnostech, jak těmto rizikům čelit.

Ačkoliv účastníci nedospěli ke společnému závěru, jednalo se o zajímavou diskusi, která zúčastněným přinesla nové informace a hlavně nový pohled na danou problematiku.

Zájemcům doporučujeme policy paper RILSA Digitální pracovní platformy a platformová práce v České republice.

Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.

Výzkumná zpráva Eurofoundu Unaffordable and inadequate housing in Europe: Living conditions and quality of life analyzuje problémy s bydlením v EU a politiky, které je řeší, včetně programů Housing First – poskytování bydlení pro lidi bez domova.

Zpráva vychází jak z elektronického průzkumu nadace Eurofound Život, práce a covid-19, tak ze statistik EU o příjmech a životních podmínkách a z informací od korespondentů nadace Eurofound, kteří poskytli informace o programech sociálního bydlení v jednotlivých členských zemích.
Za Českou republiku se na publikaci podílel Aleš Kroupa z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA). Nedostupnost bydlení je problémem v celé Evropské unii. Postihuje lidi v téměř všech vrstvách obyvatelstva. Tato situace má za následek vzrůstající bezdomovectví, nejistotu bydlení, finanční zátěž za nedostatečné životní podmínky. Sociální bydlení a dotace na nájemné pomáhají mnoha lidem. Kapacity těchto programů v jednotlivých zemích i vnitrostátně se ovšem liší. Ve třech čtvrtinách členských států EU existují iniciativy, jako je Housing First – poskytování bydlení lidem bez domova. Tyto programy však obvykle fungují jen v malém měřítku.

Tým odborníků Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) zveřejnil první podrobnou analýzu dopadů vybraných vládních opatření na české domácnosti. Na základě provedených simulací bylo zjištěno, že dopady rozpočtové konsolidace nejvíce pocítí úplné rodiny s nezaopatřenými dětmi. Nejméně by se měla dotknout seniorů.

Dne 11. května představila Vláda ČR celkem 58 opatření v rámci tzv. Ozdravného balíčku s cílem zlepšit bilanci státního rozpočtu. Cílem studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) bylo nasimulovat dopady vybraných vládních opatření na české domácnosti. Výzkumný tým RILSA analyzoval 9 z navržených kroků. Na základě dosavadních výzkumů byla definována typologie domácností, přičemž simulace se primárně soustředily na vyhodnocení finančních dopadů na jednotlivé typy domácností a jejich podíly na uvažovaném zlepšení bilance státního rozpočtu.

Ze sledovaných opatření vyplývá, že nejvyšší příjem do státního rozpočtu bude plynout ze zvýšení nemocenského pojištění u zaměstnanců. Státní rozpočet významněji ovlivní i zvýšení odvodů pojistného u živnostníků či zrušení školkovného a změny v uplatnění slevy na manžela/-ku. Analýza dále uvádí, že dopad bude rovnoměrně rozprostřen mezi různé příjmové skupiny české společnosti.

Podle studie RILSA by se plánované změny neměly významně dotknout českých domácností ohrožených příjmovou chudobou: „Úsporný balíček bude mít spíš zanedbatelný vliv na změnu příjmové chudoby českých domácností“, uvedl jeden z autorů studie RILSA Robert Jahoda s tím, že podíl osob ohrožených příjmovou chudobou setrvá mírně nad 10 %. Přesto je nutné upozornit na skutečnost, že i relativně nižší ztráta příjmů může chudší rodiny značně zatížit.

Při interpretaci výsledků studie je nutné mít na zřeteli, že jednotlivá opatření byla modelována izolovaně, bez vzájemných vazeb: „Při simulacích jsme vycházeli pouze z veřejně dostupných dat, což nám kladlo poměrně jasná omezení. Zároveň je třeba uvést, že opatření jako celek nevyhnutelně povedou k oslabení poptávky, a tedy může dojít k multiplikačním efektům s negativním dopadem na celkový výkon ekonomiky, což rovněž nebylo zahrnuto do našich úvah“, dodává ředitel RILSA Robin Maialeh.

Odkaz na celou studii

EUROFRAME (European Forecasting Research Association for the Macro-Economy) pořádala v minulém týdnu konferenci s názvem „The Return of Inflation: Challenges for European Economies“. Jediným účastníkem z České republiky byl ekonom Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

EUROFRAME svou letošní konferenci připravila ve spolupráci s Observatoire français des conjonctures économiques (OFCE) při Sciences Po v Paříži. Účastníci hledali odpovědi zejména na otázky, zda je současná vysoká inflace dočasným jevem, nebo představuje změnu paradigmatu. Zabývali se také tím, jaké hospodářské politiky by měly být použity k řešení inflace a omezení jejích sociálních důsledků.

Zazněly zde příspěvky předních ekonomů ze Stanfordu, Sorbonny, Sciences Po, Bank of England, Institute for Employment Research (IAB), Netherlands Bureau for Economic Policy Analysis (CPB), National Institute of Economic and Social Research (NIESR) a dalších.

Robin Maialeh z RILSA prezentoval příspěvek (policy report) napsaný společně s Davitem Aduntsem (IAB) a Filipem Mandysem (RILSA, EIF) s názvem Inflation and its Impact on Different Social Groups: The case of the Czech Republic.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., (RILSA) hledá respondenty z celé České republiky – osvojitele, osvojené děti ve věku 14 let a starší (se souhlasem rodičů) a mladé dospělé, kteří prošli osvojením.

Sháníme rovněž experty organizací pracujících s osvojitelskými rodinami – sociální pracovníky a psychology z krajských úřadů a OSPODu (z jednotlivých ORP). Hledáme i sociální pracovníky (popř. klíčové pracovníky) a další odborníky z neziskových organizací činných v systému sociálně-právní ochrany dětí, konkrétně NRP – forma osvojení.

Formou zapojení do výzkumu budou rozhovory, fokusní skupiny, tematické psaní, dotazníky a analýza dokumentů. U každé ze skupin respondentů bude použita jiná metoda.

Setkání lze provést osobně, telefonicky i online.

Veškeré informace, které nám poskytnete, považujeme za striktně důvěrné. Před zpracováním budou anonymizovány.

Do výzkumu se můžete přihlásit zasláním e-mailu na adresu leona.hozova@rilsa.cz nebo telefonicky na čísle +420 603 519 766 (je to zároveň kontakt pro případné další informace).

PhDr. Ing. Mgr. Leona Hozová, Ph.D., MBA
výzkumná pracovnice
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.
Dělnická 213/12, Praha 7
https://www.rilsa.cz/

Věk je stále přehlíženou diverzitní charakteristikou. Situace se ale začíná měnit k lepšímu. Bylo to patrné na mezinárodní konferenci „Evropský den diverzity 2023: Budování mostů – Diverzita, Udržitelnost a Partnerství“, kterou dne 26. 5. 2023 uspořádala v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR platforma pro odpovědné podnikání „Byznys pro společnost“.

První část konference byla věnována přistoupení nových firem k Chartě diverzity a odpoledne se konaly tři workshopy zaměřené na aktuální výzvy pracovního trhu. Ve workshopu nazvaném Věková diverzita: Druhá a třetí kariéra byla mezi panelistkami Lucie Vidovićová, výzkumná pracovnice z RILSA.

L. Vidovićová zde představila i předběžné výsledky jedinečného výzkumu Život ve stáří II, kterým Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) navazuje na svůj stejnojmenný projekt z roku 2002. Toto šetření umožňuje s odstupem 20 let zachytit dynamiku a stabilitu zkušeností seniorů a seniorek (tedy lidí šedesátiletých a starších) ve dvou historických časových bodech.

Jedním ze zjištění je rostoucí podíl osob se zkušeností věkové diskriminace na trhu práce, a to při současném výrazném poklesu počtu zkušeností s diskriminací na základě genderu. V diskusi mezi panelistkami a účastníky/-cemi workshopu zazněla řada příkladů inspirativní praxe, volání po uvolnění rigidních věkových kategorií a výzva k podpoře konceptu empatie jako vhodného rozšíření diverzitních politik obecně na trhu práce i konkrétně na jednotlivých pracovištích. Tam se stále častěji potkávají lidé různého věku.

Videozáznam mezinárodní konference Evropský den diverzity 2023 a fotogalerie jsou k dispozici ZDE.

Dne 30. května 2023 nás ve věku nedožitých 78 let opustil pan Ing. Petr Víšek. Prakticky celý svůj život zasvětil práci v sociální oblasti. Od roku 1972 pracoval na tehdejším Federálním ministerstvu práce a sociálních věcí, následně po rozdělení republiky pokračoval v činnosti na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR a souběžně od roku 1991 vyučoval na katedře sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 2018 byl zaměstnancem Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Počátkem 90. let minulého století se Petr Víšek podílel na přípravě Scénáře sociální reformy a koncepci záchranné sociální sítě, významný byl jeho přínos při přípravě zákona o státní sociální podpoře a návrhu zásad zákona o sociální pomoci.

V roce 1995 založil občanské sdružení SOCIOKLUB, které se věnovalo rozvoji teorie a praxe sociální politiky. Následně patřil Petr Víšek ke spoluzakladatelům obecně prospěšné společnosti Národní centrum sociálních studií, jež se zaměřuje zejména na rozvíjení regionálních aspektů v sociální oblasti.

Petr Víšek po celou dobu své profesní dráhy nezištně předával svoje zkušenosti všem svým kolegům a spolupracovníkům, kdykoli byl připraven podat každému pomocnou ruku při řešení jeho problémů. Jeho nadhled nad řešením klíčových otázek soudobého i očekávaného budoucího vývoje budeme všichni postrádat. Čest jeho památce!