Rodičům nezaopatřených dětí, kteří jsou žadateli o náhradní výživné na své dítě či děti a kteří v žádosti uvedli svou mailovou adresu, je v těchto dnech odesílán e-mail s prosbou o vyplnění dotazníku.

Současně jsou letáky s odkazem, na kterém je možné dotazník vyplnit, distribuovány mezi nové žadatele o náhradní výživné na pobočkách Úřadu práce ČR.

Budete-li úřadem práce osloveni, neváhejte prosím dotazník vyplnit. Sdílením svých zkušeností přispějete k většímu porozumění životu rodičů samoživitelů a dáte podněty ke zlepšení systému sociálních dávek. Sběr dat probíhá do 8. května 2022. Děkujeme!

Náhradní výživné je dávkou nově poskytovanou od července 2021. Má pomáhat rodinám, v nichž dochází ze strany povinného rodiče k částečnému nebo úplnému neplacení výživného na nezaopatřené dítě.

Dotazníkové šetření mezi žadateli o dávku náhradní výživné realizuje Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) ve spolupráci s Úřadem práce ČR.  RILSA tak činí v rámci svého projektu Okolnosti nároku na náhradní výživné a sociálně ekonomická situace jeho příjemců.

Výzkumná pracovnice RILSA Věra Kuchařová se dne 14. 4. 2022 zúčastnila 2. ročníku konference k rodinné politice s názvem „Podpora rodinné politiky v praxi“. Pořádal ji Krajský úřad Libereckého kraje pro odbornou i širokou veřejnost v rámci projektu „Systémová podpora práce s rodinou v Libereckém kraji“.

Projekt je financován z Operačního programu Zaměstnanost, prioritní osa „2-Sociální začleňování a boj s chudobou“. Konference v Liberci byla zaměřena zejména na podporu rodinné politiky na různých úrovních.

Věra Kuchařová vystoupila s příspěvkem Jak reflektuje rodinná politika potřeby rodin? Hodnotila v něm reflexi potřeb rodin v rodinné politice na základě poznatků o názorech, zkušenostech a očekáváních v oblasti podpory rodin zjištěných především v projektu RILSA Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů. Věra Kuchařová využila též publikovaná data CVVM a jejich porovnání s praktickou realizací rodinné politiky v posledních letech.

Jako základní nástroje pro aktuální českou rodinnou politiku vyzdvihla přednášející zejména možnost kombinovat rodinné a profesní role, finanční podporu nákladů na děti, kompenzaci ušlých příjmů a ochranu proti chudobě. Dále Věra Kuchařová zdůraznila důležitost  dostupnosti bydlení, stability rodiny a podmínek pro plnění rodičovských rolí.

Prezentace, které byly předneseny na 2. konferenci KÚ Libereckého kraje k rodinné politice dne 14. 4. 2022, jsou zpřístupněny zde.

Online deník Aktuálně.cz, jeden z nejčtenějších českých mediálních portálů, dnes uveřejnil článek o problematice českých rodinných sociálních dávek. Hlavním zdrojem článku byla studie otištěná v časopise Fórum sociální politiky, vydávaném Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.

Novinářku Kateřinu Hovorkovou zaujalo zejména zjištění, že české rodinné dávky jsou nastaveny problematicky, neboť například na přídavek na dítě může dosáhnout rodina, která disponuje velkým jměním, zatímco řada nemajetných rodin na tuto dávku nárok nemá.

Autorku z Aktuálně.cz zaujal i návrh na celkovou změnu systému českých rodinných dávek. Studie právničky Dany Hobzové publikovaná ve Fóru sociální politiky upřednostňuje skandinávský model: „Potenciální změny se dotýkají celkové koncepce mateřské dovolené, rodičovské dovolené a peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku. Změna by se měla rovněž dotknout délky rodičovské dovolené, která je v kombinaci se stávající úpravou rodičovského příspěvku nejdelší ze sledovaných zemí. Změna v charakteru rodičovského příspěvku ve formě garance nároku na kratší pracovní dobu by značně usnadnila návrat žen do zaměstnání.“

Jak uvádí Aktuálně.cz, podle Dany Hobzové by stát mohl vyplácet „jakýsi jednotný rodičovský příspěvek, který by se odvíjel od výše příjmu před narozením dítěte a podle varianty čerpání rodičovského příspěvku, kterou by si rodina vybrala. V případě, že by rodič nepracoval, by byl vyplácen v plné míře, v poměrné míře pak pokud by měl rodič částečný úvazek. U výše příspěvku by byl uplatněn princip zásluhovosti. Platila by také jednotná rodičovská dovolená, ve které by se spojila česká mateřská a rodičovská dovolená, případně i ošetřovné.“

Přídavek na dítě by se změnil „na univerzální dávku pro všechny rodiny bez rozdílu, a to pro děti od narození do doby ukončení studia nejdéle do 19 či 26 let. Nebylo by nutné o dávku žádat ani nic dokládat, dávka by byla vyplácena automaticky.“
(Zvýraznění doplnila redakce webu RILSA.)

Článek online deníku Aktuálně.cz.

Studie Dany Hobzové z letošního únorového čísla Fóra sociální politiky.

Plné znění všech vydání časopisu Fórum sociální politiky v internetovém archivu.

Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Páté letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, přináší zejména hlavní zjištění odborné monografie Vyhlídal, Jiří – Marešová, Helena –Táborská, Marie – Horáková, Markéta: Vyhodnocení cílenosti a dopadu programu veřejně prospěšných prací realizovaného v roce 2016. Praha: RILSA, 2021. – 94 stran – ISBN 978-80-7416-426-2 (print),  ISBN 978-80-7416-427-9 (pdf).

Program veřejně prospěšných prací sleduje komplexní cíle: jednak ty obecně sociální (prevence dlouhodobé nezaměstnanosti, zvýšení příjmu domácnosti či sociální začlenění), jednak cíle pracovní, jako je obnova pracovních návyků a přechod na otevřený trh práce, případně poskytnutí dočasného pracovního uplatnění při absenci jiných možností.

Program je třeba hodnotit s časovým odstupem, aby bylo možné zachytit, jak se jeho účastníkům dařilo na trhu práce v delším časovém horizontu.

Ze zjištění vybíráme:

–  kritéria výběru účastníků programu veřejně prospěšných prací (VPP) jsou poměrně široká,  navíc se regionálně liší;

– ve strukturálně postižených regionech je program VPP dlouhodobou a ustálenou alternativou pracovního uplatnění;

– z porovnání výsledků intervenční a kontrolní skupiny vyplývá, že účast v programu VPP ve větší míře vede k opětovné evidenci na Úřadu práce ČR (ÚP) v období po skončení programu.

Výzkumníci doporučují mimo jiné:

–  používaná kritéria hodnocení úspěšnosti programu více přizpůsobit komplexnosti jeho cílů a funkcí;

– pro zařazování uchazečů do programu veřejně prospěšných prací poskytnout větší rozhodovací volnost jednotlivým kontaktním pracovištím Úřadu práce, aby mohla náležitě využívat své znalosti lokálního trhu a individuálních charakteristik uchazečů.

Plné znění monografie Vyhodnocení cílenosti a dopadu programu veřejně prospěšných prací v roce 2016.

Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Čtvrté letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, přináší první výsledky výzkumu zaměřeného zejména na detekci rizikových skupin obyvatel ČR a zmapování negativních dopadů covidu-19 na jejich sociální situaci.

Ze zjištění vybíráme:

– dopady pandemie covidu-19 na trhu práce nejvíce negativně zasáhly ženy, mladé a starší pracovníky a pracovníky s nízkým příjmem;

– veřejné statistiky mají omezené možnosti pro zhodnocení situací v sociální oblasti, a to z důvodu zpoždění, se kterým jsou zveřejňovány, nebo z důvodu nepostižení potenciálních příjemců dávek, kteří je nepobírají z řady příčin, přestože by na ně měli nárok;

– v souvislosti s dopady pandemie covidu-19 lze očekávat vznik nových sociálních problémů a rizikových skupin, pro které v současnosti nejsou dostupné či účinné stávající nástroje záchranné sociální sítě;

– pro potřeby srovnání s kvantitativními zdroji je žádoucí vymezit další indikátory a zdroje kvalitativních informací za účelem reálnějšího popisu a sledování aktuální situace skupin osob čelících sociálním problémům.

Zájemcům o problematiku sociálních a sociálně politických dopadů koronavirové pandemie nabízíme i plná znění dvou monotematických čísel odborného časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí:

Výzkum Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí byl realizován v rámci jeho projektu „Dopady pandemie covid-19 na sólo rodiče (2020–2022)“.

Workshop se uskuteční online formou ve čtvrtek 24. března 2022 od 10:00 do 11:30 hodin.

Odkaz registrovaným účastníkům zašleme e-mailem den před konáním workshopu.

Stručný formulář k registraci (klikněte na odkaz, případně ho zkopírujte):  registrace zde

Válka na Ukrajině přináší i velmi protikladné výroky o budoucnosti unijní „Zelené dohody pro Evropu“ (Green Deal), tedy závazku dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Časopis Fórum sociální politiky, vydávaný Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přinesl krátce před zahájením ruské invaze na Ukrajinu obsáhlou anketu o sociálních dopadech Zelené dohody pro Evropu. Bylo to tedy již se znalostí balíčku „Fit for 55“ – legislativních návrhů Evropské komise na transformaci hospodářství (zejména energetiky a dopravy) majících napomoci dosažení záměrů unijní klimatické politiky do roku 2030.  Zvažte, co z anketních odpovědí se zdá být aktuální i nynější době.

Anketa o sociálních dopadech Zelené dohody pro Evropu vyšla v 1. letošním čísle Fóra sociální politiky, tedy v polovině února. Přinášíme výběr z odpovědí několika respondentů:

„Za Svaz průmyslu a dopravy ČR vnímáme skutečnost, že Česká republika Green Deal akceptovala a musí ho přijmout. Nemůžeme se zabývat tím, zda zelenou dohodu chceme, nebo ne. Berme ji jako fakt a příležitost pro celou společnost […] V návrhu balíčku Fit for 55 Evropské komise nám chybí studie dopadů na členské státy, kterou Evropská komise měla podle úkolu z Evropské rady zpracovat, ale neudělala to. Členské státy tak neznají ekonomické dopady jednotlivých legislativních návrhů ani balíčku Fit for 55 jako celku.“

Ing. Bohuslav Čížek, Ph.D., MBA, ředitel Sekce hospodářské politiky a zástupcem generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR

„Potřebujeme vytvářet nová zelená pracovní místa a zajistit, aby ekonomické zisky zůstávaly v místě jejich vzniku. V tomto smyslu je energetická transformace – která se děje, ať už chceme nebo ne – příležitostí. Máme šanci zbavit se energetických gigantů, kteří si uzurpují čím dál více ekonomické, politické i mediální moci, zatímco své zisky odvádí do zahraničí. A nahradit je decentralizovanými a komunitními zdroji energie.“

Petr Doubravský, student oborů environmentální studia a ekonomie na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2019 stál u zrodu hnutí Fridays For Future v České republice a působí v platformě pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set.

„Vezměte si například automotive. Green Deal sází vše na jednu kartu – elektromobilitu. Ta sice principielně není špatně, ale rozhodně se nehodí vždy, zvláště když jsou drahé baterie a chybí potřebná infrastruktura. Jaké to bude mít důsledky v zemi, jako je Česká republika, kde máme pátý nejstarší vozový park v EU? […] Můžete namítnout, že balík Fit for 55 počítá i s určitými kompenzacemi, přinejmenším v podobě klimaticko-sociálního fondu. Jenže jde o klasické vytloukání klínu klínem. Nehledě na to, že peněz, se kterými má fond disponovat, bude málo. Kde vezmeme zbytek? A jak zajistíme, aby se Evropou nezačala šířit vlna protestů, která nakonec smete i samotnou EU?“

Mgr. Ondřej Krutílek, analytik legislativy EU a člen poradního sboru předsedy vlády ČR. Aktuálně působí v Evropském parlamentu. Zaměřuje se na monitoring a analýzu legislativy EU, především v oblasti politiky životního prostředí. 

„Nejde o lehkovážné rozhodnutí, jak se často uvádí při zkratkovitém přenosu tohoto rozhodnutí do domácí agendy. Mezi hlavní pozitiva GD řadím především to, že vychází vstříc liberálně-demokratickým principům otevřené evropské společnosti. Především tím, že výrazně stimuluje inovativní prostředí, čímž staví hráz vytváření energetických monopolů, stejně jako těch kognitivních. Zde se ukazuje souvislost mezi technikou a vládnutím. Pluralitní portfolia a decentralizované soustavy energetických zdrojů nás lépe (než ty centralizované) chrání před nebezpečím zneužívání média ‚energetické moci‘.“

Prof. PhDr. Karel B. Müller, PhD., v současnosti působí na Katedře politologie a mezinárodních vztahů vysoké školy CEVRO Institut. Zaměřuje se na problematiku občanské společnosti, politické kultury, demokracie a evropeizace.

„Požadavek spravedlivé transformace je vlajková loď odborového hnutí v debatách o European Green Deal a znamená následující: spravedlivé rozdělení nákladů transformace a nezbytnost vnímat potřeby všech zúčastněných v procesu tranzice. […] Spravedlivý přechod v našem regionu musí být cesta k větší ekonomické nezávislosti na zahraničním kapitálu, silnější pozici v mezinárodních dodavatelských řetězcích, ekonomice s finálními produkty a silnému sociálnímu dialogu na národní, sektorové a podnikové úrovni. V kontextu České republiky žalostně zaostáváme ve všech zmíněných parametrech.“

Mgr. Lukáš Němec, projektový pracovník Oddělení pro rozvoj lidských zdrojů a projektovou činnost Českomoravské konfederace odborových svazů. Zaměřuje se obecně na široké spektrum odborových politik, konkrétně pak na politiku dovedností a rozvoj konceptu celoživotního učení v odborovém prostředí.

Celá anketa „Sociálně politické a sociálně-ekonomické dopady unijní Zelené dohody pro Evropu“ je k dispozici zde.

Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Třetí letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, přináší zejména hlavní zjištění odborné monografie Nešporová, Olga: Homoparentální rodiny. Praha: RILSA, 2021. 94 stran. – ISBN 978-80-7416-410-1 (print), 978-80-7416-411-8 (pdf).

Nový policy brief shrnuje výsledky kvalitativního výzkumu homoparentálních rodin, tedy rodin či domácností, ve kterých jsou děti vychovávány rodičovským párem stejného pohlaví.

Z hlavních poznatků vybíráme:

– Počty homoparentálních rodin, tedy rodin, kde v jedné domácnosti děti vychovávají dva rodiče stejného pohlaví, v České republice v posledních letech významně narůstají. Lze odhadovat, že v takových rodinách dnes žijí tisíce dětí.

– Možnosti realizace rodičovství jsou jednodušší pro ženské páry než pro mužské. Lesby nejčastěji volí domácí inseminaci se známým nebo anonymním dárcem, dále početí na klinice, kde ale musí mít partnera – muže, případně mají děti z heterosexuálního partnerství. Gayové musí najít vhodnou matku, která by s nimi dítě „sdílela“ nebo jim je přenechala, případně se mohou stát pěstouny či si dítě osvojit. Všechny tyto cesty mají významná úskalí.

– Právní postavení stejnopohlavních rodičů je značně nerovné, vždy jen jeden z páru může být biologickým a zákonným zástupcem dítěte, druhý rodič je toliko rodičem sociálním a nemá a nemůže v ČR získat právní vztah k dítěti, které vychovává. Tuto nerovnováhu vnímají stejnopohlavní rodiče jako velkou nejistotu; přináší jim i reálné obtíže v každodenním životě.

Plné znění monografie Homoparentální rodiny.

Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Druhé letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, přináší zejména hlavní zjištění odborné monografie Rákoczyová, Miroslava – Trbola, Robert – Sirovátka, Tomáš: Individuální práce s obtížně umístitelnými uchazeči o zaměstnání: případová studie na vybraném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR. Praha: RILSA – Výzkumné centrum Brno, 2022. – 66 stran – ISBN 978-80-7416-422-4 (print),  ISBN 978-80-7416-423-1 (pdf).

Individuální práce s uchazeči o zaměstnání představuje základ zprostředkovatelské a poradenské činnosti veřejných služeb zaměstnanosti a jako taková tvoří jádro aktivní politiky zaměstnanosti (APZ).

Experti RILSA provedli výzkumné rozhovory s pracovníky Úřadu práce ČR (ÚP ČR) a případovou studii na jednom z jeho kontaktních pracovišť.

Z doporučení vybíráme:

– omezovat administrativní zátěž i efektivním využitím informačních systémů a rozvojem digitalizace;

– zavádět takové podpůrné prvky individuální práce, jako jsou kazuistické semináře, supervize, výcviky prevence vyhoření či podpora psychologa alespoň na úrovni krajské pobočky ÚP ČR;

– zvýšit požadavky na kvalifikaci pracovníků na pozicích přímého styku s uchazeči, zejména poradců, a zajistit i vyšší platové zařazení;

–  rozšířit prostor pro rozhodovací volnost/pravomoci pracovníků v přímém styku s uchazeči o zaměstnání a omezit striktnost procedurálních požadavků určených pracovníkům v poradenství (počty realizovaných kontaktů či podmínek zařazení uchazečů do programů APZ).

Plné znění monografie Individuální práce s obtížně umístitelnými uchazeči o zaměstnání: případová studie na vybraném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR.

Hlavní prostor bude věnován otázce stability české rodiny a možnostem uspořádání péče o děti po rozchodu rodičů.

Výzkumné pracovnice RILSA Jana Barvíková, Sylva Höhne a Jana Paloncyová představí  dílčí zjištění projektu „Dítě v rodičovském rozchodu“.  Zejména soudní statistiky budou konfrontovány s postoji české veřejnosti k různým typům porozchodové péče o děti a se zkušenostmi mladých lidí, kteří jako děti zažili rozchod svých rodičů.

Doba konání: 3. března 2022 od 10 hod. (jedná se o akci přesunutou ze zdravotních důvodů z původně plánovaného termínu 24. února)

Svou účast prosím potvrďte e-mailem na adresu martina.trojanova@vupsv.cz, následně obdržíte technické informace k online účasti)