Nové přístupy k zajištění dostupnosti sociálních služeb na regionální úrovni

Číslo projektu:
TL01000426 (UP690918)
Řešitel RILSA:
doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.
Spoluřešitel RILSA:
Mgr. Pavel Bareš, Ph.D. , Ing. Petr Víšek , PhDr. Petr Vojtíšek , Ing. Martin Holub, Ph.D. , Milan Šlapák, MBA
Poskytovatel:
TA ČR
Příjemce:
VÚPSV
Trvání od:
2018
Trvání do:
2019
Popis:

Hlavním cílem projektu je vytvořit software pro plánování pokrytí územních celků sociálními službami, který by na základě demografických charakteristik a informací o výskytu jednotlivých sociálních jevů a problémů umožnil kvantifikovat rozsah potřebnosti sociálních služeb na území jednotlivých regionů. Dále je cílem projektu ověřit využitelnost získaných poznatků při přípravě plánu rozvoje sociálních služeb na území Pardubického kraje a následně využívat poznatky při plánování sociálních služeb na území všech krajů nebo obcí s rozšířenou působností. Software umožní na základě znalosti demografických charakteristik a informací o výskytu jednotlivých sociálních jevů a problémů umožnil MPSV a další „stakeholderům“ v oblasti sociálních služeb kvantifikovat rozsah potřebnosti sociálních služeb na území krajů nebo správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

V rámci projektu byl zpracován software pro plánování pokrytí územních celků sociálními službami. Tato „kalkulačka“ přináší údaje o možných absolutních počtech osob, kterých se týkají vybrané kvantifikovatelné demografické a sociální situace, jevy či problémy, které odpovídají jediné řídící veličině – celkovému počtu obyvatel města nebo regionu. Jde o určitou hypotézu, která vychází z toho, že takové počty obyvatel, kterých se dané sociální jevy týkají, by se vyskytovaly ve sledovaném městě nebo regionu v případě, že by výskyt těchto jevů odpovídal průměrným hodnotám, kterých je dosahováno na území celé České republiky.

Situace v konkrétním místě se může lišit podle:

  • velikosti obce (vliv městského prostředí);
  • charakteru sídelní struktury a způsobu bydlení a života (město a venkov);
  • zdravotního stavu ovlivněného charakterem převažující ekonomické činnosti;
  • pozice místa v dopravní síti, podle někdejší investiční výstavby;
  • podle dřívější pozornosti věnované sociální oblasti.

Rozdíly mohou mít i další ekonomické ale i dalekosáhlé historické důvody.

Údaje o průměrných hodnotách výskytu sociálních jevů byly získány z veřejných centrálních resortních databází, vládních a dalších dokumentů zveřejněných na domovských internetových stránkách jednotlivých státních orgánů, z publikovaných výzkumů, odborných prací a článků.

Cílem zpracování této „kalkulačky“ je inspirovat se k otázce, jaká je skutečná situace ve  městě nebo regionu, jak se odlišuje situace ve městě od situace v celé republice? Je situace lepší než jinde, je stejná nebo je horší? A klíčová otázka zní, proč je tomu tak? Odpověď na tuto otázku je již hledání cesty řešení. Některé sociální jevy jsou latentní, skryté a nebylo by dobré myslet si, že se takový jev ve  městě nevyskytuje. Pozdější cílená analýza a kroky k řešení jej odhalí. Cesta analýzy statistických dat umožňuje získat určitý objektivní názor na situaci a možnost porovnání s jinými městy a regiony a vytvořit si tak i vlastní pozici pro vyjednávání s poskytovateli sociálních služeb a pro jejich zadávání.

Jak s „kalkulačkou“ pracovat? Stačí jediné, do světle zeleného pole vložit počet obyvatel daného města nebo regionu k 31. prosinci 2017. Po stisknutí klávesy „Enter“ se všechny ostatní pole automaticky přepočtou.

Údaje o počtech příjemců příspěvku na péči jsou zpracovány ve dvou scénářích:

  • statický scénář vychází z údajů o podílu počtu příjemců podle pohlaví, věku a stupni závislosti na celkovém počtu obyvatel v dané věkové a genderové skupině v prosinci 2017 v Pardubickém kraji a tento podíl nechává konstantní až do roku 2030;
  • dynamický scénář vychází z údajů o vývoji podílu počtu příjemců podle pohlaví, věku a stupni závislosti na celkovém počtu obyvatel v dané věkové a genderové skupině mezi prosincem 2011 a prosincem 2017 v Pardubickém kraji a tyto změny promítá až do roku 2030; údaje o očekávaném výskytu dalších definovaných sociálních situací a jevů vycházejí z údajů o výskytu těchto jevů na celostátní úrovni.

Pardubický kraji byl zvolen proto, že byl aplikačním garantem tohoto projektu.

Předpokládáme, že v následujícím období bude tato „kalkulačka“ aktualizována a dále rozvíjena. Rádi se proto necháme inspirovat Vašimi náměty a doporučeními.
 
 



 
Výstupy
 

Kalkulačka výskytu vybraných sociálních jevů
 
 


 
 
Technologická agentura České republiky