Pořad ČRo „Interview Plus“ nabízí obsáhlé rozhovory s významnými osobnostmi o tématech, která rezonují doma i ve světě.

Novináře Českého rozhlasu zajímalo v rozhovoru s ředitelem Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Robinem Maialeh například to, jak řešit chronický nedostatek zaměstnanců (podle Úřadu práce jich chybí zhruba 300 tisíc) a zda je vhodným receptem přijetí pracovníků ze zahraničí.

Ředitel RILSA zdůraznil, že je zapotřebí komplexní přístup: „Musí to být soubor opatření, kdy jedním z nich může být příliv cizinců. Tam je celá řada otázek, jakou budou mít kvalifikační strukturu apod., protože když se podíváme na vypisované pozice, tak se hledají lidé z hůře kvalifikovaných pozic. Pokud by cizinci měli zaplnit tato místa, musíme přemýšlet nad tím, jestli nás to v dlouhodobém horizontu nenechá v pasti montovny, kde nebudeme mít ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. Politickou vizi v této věci nevidím a neviděl jsem ji za posledních 30 let vůbec“.

Robin Maialeh rozporoval často zaznívající názory, které český sociální systém označují za příliš štědrý, umožňující lidem pohodlně žít i bez práce: „Myslím si, že to není případ ČR, kde by se něco takového dalo realizovat. ČR navíc obecně vzato štědrý sociální systém nemá. V evropském srovnání dáváme procentuálně méně, než dávají vyspělé ekonomiky na západ od nás“.

V části interview věnované vhodným řešením ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí odmítl další redukci sociálního systému: „Naopak by tady měl být tlak na mzdovou úroveň, kterou máme poměrně nízkou, zejména v evropském srovnání. Pokud se podíváme na indikátory, tak z pohledu produktivity konvergujeme k průměru EU mnohem rychleji než z pohledu reálných mezd“.

Celý rozhovor Českého rozhlasu s ředitelem RILSA Robinem Maialeh je volně dostupný zde.

Svými policy briefs nabízí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Dva nové policy briefs RILSA shrnují výstupy pětiletého projektu Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů, který přinesl jedny z největších empirických šetření rodin s nezaopatřenými dětmi realizované v České republice v posledním desetiletí.

První policy brief – Situace rodin s dětmi v České republice v letech 2018–2022 – se zaměřuje na porovnání čtyř typů rodin různého složení, především pak z hlediska jejich specifičnosti a s tím souvisejícími potřebami. Pozornost je věnována i jejich finanční a materiální situaci s důrazem na výdaje týkající se dětí. Policy brief se zabývá i tím, jak se rodičům z různých typů rodin daří sladit rodinný a pracovní život a jaký mají názor na vybraná opatření rodinné politiky.

Z uvedených zjištění vybíráme:

• Pouze zhruba polovina pracujících rodičů uvádí, že dobře zvládá plnit svoje pracovní a rodinné povinnosti. Největší napětí v této oblasti mají rodiče ve vícedětných rodinách a v rodinách s mladšími dětmi.
• Rodinné uspořádání se promítá také do názorů na rodinnou politiku a státní podporu. Přestože obecně platí, že se rodiče ze všech typů sledovaných rodin snaží o maximální autonomii a upřednostňují podporu službami před finanční pomocí a daňové úlevy před sociálními dávkami, rodiny s více dětmi častěji preferují finanční výpomoc namísto služeb a samoživitelky a samoživitelé spíše upřednostňují sociální dávky namísto daňových slev.

Druhý nový policy brief RILSA – Úplné rodiny a sólo rodiče v době pandemie covidu-19 – se zaměřuje na srovnání obou typů rodin v období globální pandemie, která si vyžádala řadu společenských omezení a neminula ani každodenní životy rodin, jejich materiální podmínky a osobní pohodu jejich členů.

Z uvedených zjištění vybíráme:

• Z porovnání hlavního sociálně-ekonomického postavení rodičů před pandemií a v době pandemie vyplynulo, že stejné postavení na pracovním trhu mělo 70 % matek z úplných rodin a 85 % matek samoživitelek. Situace mužů byla ještě stabilnější, neboť hlavní sociálně-ekonomické postavení se nezměnilo u více než 90 % otců z obou typů rodin. U mnohých rodičů však docházelo na trhu práce k určitým dílčím změnám. Mezi ty patřila zejména častější práce z domova a práce mimo běžnou pracovní dobu.
• Neúplné rodiny vzhledem k větší zátěži kladené na osamělého rodiče svou životní situaci za doby pandemie hodnotily jako výrazně horší než rodiče z rodin úplných. Samoživitelé se rovněž častěji potýkali se snížením pracovního příjmu a nemožností pracovat kvůli opatřením vlády. U mnohých to vedlo k obtížím při splácení půjček nebo hrazení výdajů na bydlení.

Nové policy briefs jsou dostupné zde:

Situace rodin s dětmi v České republice v letech 2018–2022

Úplné rodiny a sólo rodiče v době pandemie covidu-19

Odborná monografie, z níž policy briefs čerpají, je dostupná zde:

Rodiny s dětmi v letech 2018–2022

Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – přinesl článek o reformě penzijního systému citující i Robina Maialeh, ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Deník uvádí, že penzijní reforma by měla přinést změny i pro lidi přivydělávající si dohodami o provedení práce (DPP). Tito pracovníci si ročně v souhrnu vydělají přes 50 miliard korun, ale daní se jen desetina této částky – státu tak unikají vysoké objemy pojistného a někteří pracovníci na dohody nezískávají potřebnou pojištěnou dobu pro nárok na důchod.

Mezi Deníkem dotazovanými experty byl i ekonom Robin Maialeh, ředitel RILSA. Mimo jiné  uvedl, že úpravu režimu dohod a povinnost jejich hlášení zaměstnavateli vítá. Dále citujme: „Rovněž stát tratí v důsledku nižších příjmů z odvodů pojistného, což má v konečném důsledku další negativní dopady na důchody ‚dohodářů‘.“ Robin Maialeh zároveň upozornil na to, že DPP nebývají využívány jen k občasným přivýdělkům, ale staly se i nástrojem prekarizace na trhu práce.

Celý článek Deníku  Peníze na důchody si vláda vezme i od brigádníků. Budou platit pojistné

Policy paper „Digitální pracovní platformy a platformová práce v České republice“ se dlouhodobě těší pozornosti novinářů. Nyní i těch z České tiskové kanceláře.

ČTK v obsáhlém článku ze závěru července vyzdvihla například toto zjištění výzkumných pracovnic z RILSA: „Z analýzy 95 českých digitálních pracovních platforem vyplývá, že téměř 100 procent pracovníků, kteří pracují pro české digitální pracovní platformy, je sebezaměstnaných. Toto uspořádání vztahů mezi digitálními pracovními platformami a jejich pracovníky nutně přináší otázku, zda a do jaké míry je v tomto typu podnikání běžný švarcsystém“.

Text ČTK využil například Deník N. Novináře zaujala zejména taková doporučení výzkumného týmu RILSA, jako jsou důslednější kontroly ze strany Státního úřadu inspekce práce, certifikace digitálních pracovních platforem, zapojení odborů do ochrany platformových pracovníků nebo úprava příslušných zákonů.

Pozornost žurnalistů přitáhly i ty pasáže policy paperu RILSA, které za nejkontroverznější skupinu digitálních pracovních platforem v České republice označují digitální doručovací platformy.

Citujme ze samotné studie: „Práce kurýra vykazuje prakticky všechny znaky závislé práce (podřízenost ‚zaměstnance‘, výkon práce podle pokynů ‚zaměstnavatele‘, osobní výkon práce), přesto ji kurýři vykonávají jako sebezaměstnaní. V případě kurýrů pracujících pro doručovací digitální pracovní platformy lze vážně uvažovat o tom, že se jedná o závislou práci konanou mimo pracovní poměr, tudíž nelegální.“

Článek ČTK Analýza: Téměř nikdo z pracovníků digitálních platforem není zaměstnanec

Plné znění studie RILSA Digitální pracovní platformy a platformová práce v České republice

Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.

Výzkumná zpráva Eurofoundu Supporting regions in the just transition: Role of social partners se zabývá zapojením sociálních partnerů do přípravy Plánů spravedlivé územní transformace (Territorial Just Transition Plans). Děje se tak v rámci unijního Operačního programu Spravedlivá transformace. Jeho záměrem je zmírnit dopady transformačního procesu na ekonomiku, obyvatele a životní prostředí. Za Českou republiku se na nové publikaci Eurofoundu spolupodílel Aleš Kroupa z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Plány spravedlivé územní transformace by v České republice měly pomoci s řešením negativních dopadů ukončení těžby uhlí v Karlovarském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Tyto regiony budou v následujících letech čelit velkým socioekonomickým a environmentálním výzvám, které přinese přechod na klimaticky neutrální ekonomiku.

Nová výzkumná zpráva Eurofoundu uvádí například to, že se sociální partneři napříč členskými státy zaměřili především na zaměstnanost, včetně dostupnosti pracovních míst a jejich kvality, investice do rekvalifikací a zvyšování kvalifikace. Pozornost byla věnována i otázkám regionálního rozvoje, jako jsou dotace a podpora podniků a průmyslových odvětví, která jsou nucena postupně ukončovat využívání fosilních paliv nebo jiné činnosti náročné na emise skleníkových plynů.

Plná verze výzkumné zprávy Eurofoundu Supporting regions in the just transition: Role of social partners

Nová studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) popisuje a analyzuje různé oblasti životů vybraných typů rodin s dětmi, jejich finanční a materiální situaci a využívání odborných služeb. Výzkum zahrnuje i dopady pandemie covidu-19 a uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině.

Monografie Rodiny s dětmi v letech 2018–2022 je jedním z hlavních výstupů pětiletého projektu Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů, který přinesl i největší empirické výzkumy rodin s nezaopatřenými dětmi realizované v České republice v posledním desetiletí.

Ve své první části studie popisuje a porovnává život rodin úplných, rekonstituovaných, rodin se třemi a více dětmi, rodin sólo rodičů a částečně i osob bez dětí. Druhá část se věnuje úplným a neúplným rodinám v době, kdy byla celá společnost výrazně zasažena pandemií covidu-19. Využívá přitom i další data z období pandemie, kdy výzkumný tým RILSA sledoval neúplné rodiny v projektu Dopady pandemie covidu-19 na sólo rodiče (realizován s finanční podporou TAČR).

Pandemie některé problémy sólo rodičů, jako je např. jejich příjmová situace či slaďování práce a rodiny, ještě více prohloubila. Úplné i neúplné rodiny se během ní potýkaly – v daleko větší míře než předtím – se sociální izolací a psychickou zátěží. Přesto rodiny i v tomto krizovém období využívaly odbornou pomoc jen minimálně.

Výsledky studie ukazují, že nastupující ekonomická a finanční krize negativně dopadá nejen na rodiny samoživitelů, ale její důsledky začínají pociťovat už i mnohé úplné rodiny s dětmi. Autorky navrhují řadu opatření k podpoře rodin s dětmi: mimo jiné usnadnit flexibilitu práce (časovou i místní, především v podobě práce z domova); podporovat zaměstnavatele v poskytování částečných úvazků zejména rodičům menších dětí. Dále výzkumnice doporučují snížit přetrvávající gender pay gap; zvýšit dostupnost sociálních bytů; eliminovat propad do nebytového bydlení; pomáhat samoživitelům v oblasti nájemního bydlení a zjednodušit a urychlit výplatu mimořádné okamžité pomoci rodinám na překlenutí momentální tíživé situace.

Plné znění studie Rodiny s dětmi v letech 2018–2022

Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.

Výzkumná zpráva Eurofoundu Minimum wages in 2023: Annual review se zabývá současnou minimální mzdou v zemích Evropské unie. Za Českou republiku se na publikaci podílel Aleš Kroupa z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Studie zkoumá, jak byly nynější sazby minimální mzdy stanoveny a jak se vyvíjely v nominálním i reálném vyjádření. Uvádí rovněž to, v kterých členských státech EU existují zákonem stanovené nebo kolektivně sjednané minimální mzdy a jak probíhala jednání o jejich výši.

V uplynulém desetiletí obdržely osoby s minimální mzdou ve většině zemí EU větší příjmy v důsledku zvýšení zákonných minimálních mezd, a to zejména ve střední a východní Evropě, kde došlo k největšímu nárůstu minimální mzdy.

Výzkumná zpráva sleduje také dopad směrnice EU o přiměřených minimálních mzdách ze 4. 10. 2022 (členské státy mají na její implementaci dva roky) na vnitrostátní legislativní procesy. Již se začínají projevovat první důsledky této směrnice. Stanovuje referenční hodnoty: 50 % průměrné mzdy a 60 % mediánu mezd. Ty jsou stále častěji uplatňovány v návrzích příslušných norem v zemích, jako jsou Belgie, Bulharsko, Irsko, Slovensko či Španělsko. Některé země – jako Chorvatsko nebo Německo – tyto hodnoty již využily pro zvýšení minimální mzdy. V České republice, Řecku a Nizozemsku se zmíněné referenční hodnoty alespoň stávají inspirací při tripartitních jednáních.

Plná verze výzkumné zprávy Eurofoundu Minimum wages in 2023: Annual review.

Ve dnech 26. – 29. června 2023 se na Lyonské univerzitě konala konference Economic Science Association (ESA) – mezinárodní vědecké společnosti, která se od roku 1986 zabývá zejména experimentální ekonomií.

Filip Červenka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) na této konferenci vystoupil s příspěvkem Perceived wealth inequality and its effects, v němž představil předběžné výsledky výzkumu vnímání majetkové nerovnosti v České republice. Zabýval se například tím, jak reflexe nerovnosti ovlivňuje redistribuční preference a antisystémové postoje lidí.

Webové stránky lyonské konference Economic Science Association.

Také červnové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 2. čísla:

Recenzované články                                                                        

Redistribuční efekt zdravotního pojištění

Daniel Kolek – Alena Maaytová

Přenos výzkumu do praxe: tvorba a implementace metodiky měření kvality paliativní a hospicové péče v ČR

Lucie Žáčková – Martin Loučka

Penzijní a stavební spoření

Jaroslav Vostatek

Činnosti a kompetence sociálních pracovníků v adiktologických službách

Miroslav Barták – Dita Štyvarová a kol.

Diskuse

Profesní zkušenost sociálního pracovníka s digitálním vyloučením

Filip Kruncl

Knihy, které nezestárly

Jan Keller připomíná knihu „De la justification, les économies de la grandeur“

Dvojí ohlédnutí za Alainem Turainem

Informační servis čtenářům

Dary jako jeden zdroj příjmů nestátních neziskových organizací

Marie Dohnalová – Klára Šplíchalová

Zpráva z XXII. mezinárodní konference o rodinné politice

Olga Nešporová

Recenze

Recenze knihy „Stát v rozkladu“

Jan Mertl

Recenze publikace „Lidská práva starších lidí“

Vladimír Barák

Celé 2. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Dne 19. 6. 2023 se Soňa Veverková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) zúčastnila jednání zástupců sociálních partnerů na téma digitalizace a svět práce.

Diskutovalo se o tématech, k nimiž může RILSA předat své poznatky a zkušenosti. Jednalo se zejména o problematiku platformové práce a algoritmického řízení. Zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů a Svazu průmyslu a dopravy České republiky debatovali o rizikách spojených s digitalizací práce a o možnostech, jak těmto rizikům čelit.

Ačkoliv účastníci nedospěli ke společnému závěru, jednalo se o zajímavou diskusi, která zúčastněným přinesla nové informace a hlavně nový pohled na danou problematiku.

Zájemcům doporučujeme policy paper RILSA Digitální pracovní platformy a platformová práce v České republice.