V době ekonomického poklesu postihla ztráta zaměstnání také řadu pracovníků pocházejících ze zemí mimo EU, z nichž se jen část následně rozhodla pro opuštění České republiky. Větší část reagovala spíše snahou o opětovnou integraci na pracovní trh, přičemž pouze ti, jimž byl v ČR udělen trvalý pobyt, mohli v tomto úsilí využít také veřejných služeb zaměstnanosti. Rozhovory s cizinci, kteří mají recentní zkušenost s nezaměstnaností, ukazují, že úřady práce selhávají při zprostředkování zaměstnání mj. s ohledem na nízký počet doporučených volných pracovních míst i jejich charakter a celkově nízkou frekvenci kontaktů mezi uchazeči a zprostředkovateli. Očekávání cizinců vzhledem k úřadu práce jsou spojena především s možností zúčastnit se některého z programů aktivní politiky zaměstnanosti, zejména rekvalifikací. Účast v programech je cizincům dostupná, pokud jsou informovaní, motivovaní a úřad práce o ni sami požádají. Absolvování rekvalifikací však respondentům zpravidla k získání zaměstnání nepomohlo. Účinnost služeb zaměstnanosti ve vztahu k cizincům ovlivňuje mj. nejasný přístup pracovníků úřadu práce k zahraničnímu původu coby znevýhodňujícímu faktoru na trhu práce, reprodukce stereotypů ve vztahu k cizincům i nedostatečný prostor zprostředkovatelů pro práci s klientem.
Abstrakt