Řada evropských zemí volí s cílem zajistit finanční udržitelnost základních schémat důchodového zabezpečení v podmínkách demografického stárnutí obyvatelstva cestu diverzifikace financování zabezpečení na stáří. Některé státy zvolily vícezdrojové financování v rámci prvního pilíře a privatizaci části povinných schémat sociálního zabezpečení. Jinou cestou může být posílení či zavedení doplňkových schémat důchodového systému a přesun části odpovědnosti za zabezpečení na stáří na jednotlivce. Článek analyzuje fungování důchodových systémů v Německu, Švédsku a Velké Británii a zaměřuje se na úlohu zaměstnaneckých schémat druhého pilíře v těchto zemích. Tato schémata mají pro zaměstnavatele i zaměstnance své výhody i nevýhody a jednotlivé státy účast v nich různými nástroji podporují v závislosti na tom, jak velkou úlohu v jejich systémech důchodového zabezpečení hrají.
Abstrakt