Práce se zaměřuje na porovnání vyloučených lokalit na Chomutovsku z pohledu orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Pojednání vychází ze záznamů od kurátorů pro děti a mládež za rok 2017 (šlo o 510 evidovaných klientů) ohledně výchovných problémů, rodinné situace a delikventního jednání. Explorační klastrová analýza prokázala funkčnost dosavadní klasifikace lokalit vzhledem k rozsahu a k rizikovosti klientely. Potvrzuje se vztah mezi rizikovostí lokality a objemem delikvence a výchovných problémů, i když se vyloučená sídliště výrazně neodlišují od jiných vyloučených lokalit (včetně centra města). Naopak okolí sídlišť se řadí do skupiny ostatních méně rizikových lokalit v okolí měst. Vyloučená sídliště jsou zajímavá vyšším podílem dívek v klientele, silný vliv na delikvenci má špatná sociální situace rodiny (závislost na sociálních dávkách). Rizikové lokality nepředstavují nějaký zvláštní svět, kde fungují jiné mechanismy vzniku delikventních tendencí, ty jsou ale posilovány stavem dezorganizace, která vedle sociální deprivace v rodině a nepořádku v blízkém okolí zřejmě oslabuje schopnost komunity efektivně reagovat. Klientela OSPOD tak představuje sice specifický vzorek zahrnující problémy v kondenzované podobě, zároveň však vyjadřuje obecnější charakteristiky zkoumaného prostředí. Zvláštní pozornost z hlediska sociální politiky by zasluhovala rýsující se triáda chudoba − výchovné problémy − škola (s důrazem na potenciál škol ve vztahu k podpoře rodin a k zapojení žáků).
Abstrakt
Klíčová slova
Delikvence mládeže, oddělení sociálně-právní ochrany dětí, rodina, sociální exkluze, shluková analýza