Pohyb osob přes hranice států za účelem zaměstnání je jedním z charakteristických rysů ekonomické globalizace. Rozsah mezistátní migrace trvale roste, mění a rozšiřují se její formy, směry a motivace. V EU (obdobně např. v USA a Kanadě) je procesům mezinárodní migrace za prací věnována značná pozornost. Jde jak o migraci mezi členskými státy Unie, tak o pohyb osob z nečlenských („třetích“) zemí. Speciálně se hodnotí souvislosti migrace vysoce kvalifikovaných (terciárně vzdělaných) odborníků (tzv. „odliv mozků“, „brain drain“) vzhledem k jejich zásadnímu významu pro společenský a hospodářský rozvoj a konkurenceschopnost každého státu. Ve všech studiích se prokazuje podstatná, často určující, úloha ekonomických podnětů pro migraci za prací do ciziny prakticky spočívající zejména v rozdílech výdělků mezi chudým mateřským státem a cílovým bohatým státem. Předkládaný příspěvek shrnuje poznatky výzkumu, který probíhal ve VÚPSV, v. v. i., v několika fázích v období let 2000 až 20081 a byl zaměřen na teoretické a metodické aspekty výdělkových podnětů k pracovní migraci do ciziny a na číselnou analýzu intenzity této motivace mezi ČR a vybranými vyspělými státy EU v letech 2000 až 2007.
Abstrakt