Článek se zabývá financováním sociálních služeb v pobytových zařízeních a klade si za cíl jednak zjistit, jaká je ekonomická situace osob v pobytových zařízeních po úhradě výdajů za poskytnutí ubytování a stravy, jednak modelovat možné varianty úprav úhradových mechanismů a kvantifikovat jejich praktické dopady. Autor provedl mezi poskytovateli sociálních služeb v pobytových zařízeních terénní šetření zaměřené na analýzu stávající výše úhrad za poskytování ubytování a stravování. Z výzkumu vyplynulo, že stávající dvojí ochrana klienta prostřednictvím stanovení maximální výše sazeb za poskytování ubytování a stravování a zachování 15 % příjmu po uhrazení těchto nákladů je nadbytečná. Jeví se proto jako nezbytné realizovat parametrické úpravy, kdy by se zvyšovala výše těchto úhrad o 30−50 Kč denně s tím, že i nadále musí klientovi po úhradě nákladů za ubytování a stravu zůstat alespoň 15 % jeho příjmu. Představeny jsou i alternativy, také u nich autor doporučuje zachovat zákonnou ochranu klientů ustanovením, že po úhradě nákladů za ubytování a stravování jim musí zůstat alespoň 15 % jejich příjmu.
Abstrakt
Klíčová slova
úhrady v pobytových zařízeních sociálních služeb, Česká republika, terénní šetření