Stravování seniorů v institucionální péči Martina Němcová − Marcela Petrová Kafková

Poskytování stravy je nedílnou součástí služeb zařízení sociální péče. Přechod seniora do zařízení institucionální péče přináší změny v jeho stravovacích zvyklostech. Při tomto přechodu dochází k omezení autonomie jedince ve výběru jídla a režimu stravování, stejně tak dochází ke změnám v podobě stolování. Senioři zároveň patří mezi nejohroženější skupiny z hlediska výskytu malnutrice. Právě změny, které jsou spojeny s přechodem do institucionální péče, jako je ztráta autonomie a nespokojenost s předkládaným jídlem, patří k faktorům, jež mohou přispět k rozvoji této nemoci. Poznání limitů a možností autonomie ve stravování je cílem tohoto textu. Sledujeme, zda a jakým způsobem je podporována autonomie klientů a klientek, jejich individuální představy a potřeby nejen ve složení stravy, ale především v rámci celého stravovacího režimu. Pro naši analýzu jsme využily veřejně dostupných dokumentů, které domovy zveřejnily na svých webových stránkách. Přestože velká část domovů deklarovala individuální přístup ke svým klientům a snahu o zachování soběstačnosti, naše zjištění to v oblasti stravování nepotvrzují.