Mezilidské vztahy na pracovišti jsou stále zajímavějším a více otevíraným tématem. Dobrá spolupráce s kolegy, podřízenými i nadřízenými může být příčinou nadstandardních pracovních výkonů, faktorem seberealizace, vytvářením dobrého pracovního klimatu, který ovlivňuje také úroveň poskytování služeb s dosahem do osobních životů, jež se tak stávají kvalitněji vnímanými. Naopak je-li spolupráce mezi lidmi špatná, ovlivňuje tento fakt fluktuaci, kvalitu práce a zaměstnání se tak často stává nutností, která zajišťuje pouze životní potřeby. Jak vidí svou vzájemnou spolupráci jednotlivci v kontextu pracovní pozice a pohlaví se snažíme definovat v tomto článku. Obecně se setkáváme s různými názory u žen působících v ženských kolektivech, mužů, kteří preferují někdy mužský, jindy naopak ženský kolektiv, nadřízených popisujících rozdílnost spolupráce s muži a ženami i podřízených preferujících vedení spíše jednoho z pohlaví.
Abstrakt