Jedním z důležitých životních kroků mladých lidí je odstěhování z domácnosti rodičů. Studie porovnává shody a rozdíly v osamostatňování mladých osob od rodičů v oblasti bydlení ve třech státech Evropy – Bulharsku, Česku a Nizozemsku – v kontextu západoevropských společností (EU 15), kde bylo identifikováno severo-jižní polaritní členění evropských společností. Cílem bylo zjistit, zda patří dvě nově transformované postkomunistické společnosti – česká a bulharská – v oblasti bydlení mladých generací spíše k severskému nebo jižnímu typu a zda v této oblasti dodnes přetrvaly rozdíly vycházející z historicko-demografického dělení západní a východní Evropy podle Hajnalovy linie. Načasování odchodu z domácnosti rodičů je do značné míry ovlivněno vnějšími strukturálními faktory a společenskými zvyky, což potvrdily zjištěné rozdíly mezi populacemi porovnávaných států. Nizozemci opouští rodičovskou domácnost nejdříve, většinou (66 %) ještě před dosažením 25 let, zatímco Bulhaři nejpozději – před oslavou 30. narozenin tak učiní zhruba polovina (55 %). Češi volí zlatou střední cestu, před dosažením 25 let se odstěhuje od rodičů zhruba třetina a ve věku 30–34 let už s rodiči bydlí pouze menšina (15 %). Vysoký podíl Bulharů žijících s rodiči i po dosažení 30 let věku naznačuje, že jisté reminiscence Hajnalova členění na západní a východní systém formování domácností dodnes přežívají. Češi kopírují spíše severní model osamostatňování od rodičů, zatímco Bulhaři model jižní.
Abstrakt