Článek

Retrospektivní komparativní analýza dopadu zrušené superhrubé mzdy do veřejných rozpočtů v kontextu se změnou v rozpočtovém určení daní Jiří Vopátek

Abstrakt

Cílem článku je porovnat odhad výpadku daňového příjmu způsobeného zrušením superhrubé mzdy a zvýšením základní slevy na poplatníka se skutečným výpadkem pro rok 2021 a také 2022 ve vztahu ke státnímu rozpočtu a rozpočtům územní samosprávy. Odhady dopadu zrušené superhrubé mzdy pro rok 2021 byly vyčísleny na -79,6 mld. Kč až -102 mld. Kč. Skutečné dopady však byly daleko nižší. Na dani z příjmů fyzických osob -59,1 mld. Kč. V případě pouze závislé činnosti pak -66,46 mld. Kč. Tato stať poukazuje na nadhodnocené predikované odhady výpadku daně z příjmů z veřejných rozpočtů o cca 13,14 mld. Kč až o cca 42,9 mld. Kč. Bez změny v tzv. rozpočtovém určení daní z roku 2020 pro rok 2021 by si mezi rokem 2021 a 2020 obce a kraje i tak polepšily o více než 4,38 mld. Kč, z toho obce 2,9 mld. Kč a kraje 1,48 mld. Kč. Změnou rozpočtového určení daní v rámci porovnání mezi skutečností roku 2021 s parametry rozpočtového určení daní (RUD) roku 2021 a hypotetickém zachováním RUD roku 2020 pro rok 2021 státní rozpočet v roce 2021 přišel o 27,36 mld. Kč. Pro rok 2022 jde o částku již ve výši 31,98 mld. Kč. V rámci revitalizace salda státního rozpočtu by neměla být opomíjena široká diskuse nad rozpočtovým určením daní spolu s případnou revizí kompetencí územní samosprávy s akcentem na zefektivnění veřejných výdajů.

Klíčová slova
superhrubá mzda, rozpočtové určení daní, schodek státního rozpočtu, státní dluh, daňový mix, výběr vybraných daňových příjmů
Přečíst článek