Článek zkoumá, zda konstrukce veřejného zdravotního pojištění v ČR přispívá ke zmírnění důchodové a sociální nerovnosti. V první části textu jsou spočítány efektivní sazby pojistného na zdravotní pojištění ve vybraných letech. Výpočty potvrzují, že použití minimálních a maximálních vyměřovacích základů pro různé skupiny pojištěnců má regresivní dopad. V další části textu je zjišťován rozsah redistribučního efektu pomocí Lorenzovy křivky, Giniho koeficientu, Kakwaniho indexu a indexu efektivní progresivity. Výši Giniho koeficientu více ovlivňují sociální příjmy, nízký vliv na redistribuci je u pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Indexy efektivní progresivity prokazují, že všechny sledované položky mají progresivní dopad na rozdělení příjmů.
Abstrakt
Klíčová slova
veřejné zdravotní pojištění, VZP, financování zdravotnictví, redistribuce, Giniho koeficient, Kakwani index