Abstrakt
Článek na několika konkrétních příkladech zachycuje empirickou zkušenost, kterou má s digitálním vyloučením sociální pracovník Úřadu práce. Prostřednictvím aktuálních kazuistických detailů ukazuje stinnou stránku digitalizace a podepírá jimi závěr o vážných pochybnostech ohledně naplňování požadavku rovnosti práva pro všechny bez rozdílu. Autor vyjadřuje obavy z takového případného vývoje, že by v rámci digitalizace nebyla na úrovni státní správy důkladně zohledněna veškerá rizika a prahy, které daný trend přináší části obyvatel.