Současný demografický vývoj, nákladné důchodové systémy, nedostatek pracovní síly, to vše vedlo většinu zemí Evropské unie k hledání cest, jak zvrátit trend narůstajícího počtu předčasných důchodů a jak účinněji podpořit prodlužování pracovního života. V souladu s Evropskou strategií zaměstnanosti začaly vlády členských států vytvářet aktivní politiku zaměstnanosti zaměřenou na starší pracovníky (Lisabon 2000). Vedle důchodové reformy, která sama o sobě ke zvýšení zaměstnanosti starších osob nestačí, je nejvíce pozornosti věnováno odměňování pracovníků, celoživotnímu vzdělávání, pracovním podmínkám a změně pohledu společnosti na problematiku stárnutí. Je však zapotřebí zdůraznit, že základní – a velmi významnou podmínkou úspěšné realizace všech navrhovaných opatření a podpory růstu míry zaměstnanosti – je výkonnost ekonomiky. Bez dostatečného hospodářského růstu lze jen těžko předpokládat úspěšné zvládnutí problémů ekonomiky dané země.
Abstrakt