Článek

(Ne)podmíněné sociální dávky prizmatem sociálních modelů Jaroslav Vostatek

Abstrakt

Občanské iniciativy k zavedení nepodmíněného základního příjmu jsou podnětem k analýzám sociálních systémů. Řadu zajímavých poznatků přinesly studie Sapira a jeho následovníků, které lze shrnout do typologie sociálních modelů založené na dvou kritériích: efektivnosti a  spravedlnosti. Přínosem pro sociální politiku jsou i obdobně fundované sociální modely zejména Espinga-Andersena. Tyto typologie zahrnují celou škálu dávek sociálního zabezpečení. Naproti tomu konstrukt nepodmíněného/univerzálního základního příjmu vyzdvihuje význam  univerzálních peněžitých dávek jako protipólu podmíněných dávek, např. dávek sociální pomoci či dávek v nezaměstnanosti. Cílem příspěvku je zjištění prostoru pro uplatnění konstruktu nepodmíněného základního příjmu obecně a konkrétně v českých podmínkách. K tomu nám slouží  srovnávací analýza příslušných složek různých sociálních systémů: Velké Británie, Švýcarska, Německa, USA, Finska a Česka. Srozumitelnost a efektivita českého sociálního systému vyžaduje rozdělení českého „důchodového pojištění“ na vyšší univerzální důchod a na nižší pojistné  důchody, a naopak sloučení slevy na dani na děti a testovaných přídavků na děti do univerzálních přídavků na děti. Pracující ani nezaměstnaní univerzální přídavky nepotřebují.

Klíčová slova
nepodmíněný základní příjem, univerzální starobní důchod, přídavky na děti, daňové zvýhodnění na dítě, dávka v nezaměstnanosti
Přečíst článek