Návratnost výběru daní z příjmů osob samostatně výdělečně činných z pohledu státu Lenka Říhová

Cílem práce je vyčíslení výdajů státu na výběr daní z příjmů OSVČ, tedy výdajů finančních úřadů spojených s inkasem této daně a jejich porovnání s příjmy státu z činnosti těchto subjektů a zjištění návratnosti výdajů na výběr daní z příjmů OSVČ z makroekonomického hlediska. Druhým, navazujícím cílem je poukázat na alarmující situaci vysokého podílu OSVČ na ekonomicky aktivním  obyvatelstvu pomocí výpočtu změny příjmů a výdajů státu při snížení tohoto podílu na úroveň v ekonomicky silných zemích, a to za stávajícího daňového systému, včetně predikce tohoto vývoje v  letech 2016−2020. Ve sledovaném období let 2011 až 2015 bylo zjištěno, že výdaje na výběr daní z příjmů OSVČ mají rostoucí charakter, přičemž v roce 2014 výdaje na výběr daní z příjmů OSVČ  převyšovaly inkasovanou daň z příjmů. Toto zjištění částečně potvrzuje výchozí hypotézu, že výdaje státního rozpočtu na inkaso daní OSVČ převyšují výši inkasované daně z příjmů. Přehlédnout  ovšem nelze ani další výdaje spojené s činností OSVČ, jako jsou například výdaje na živnostenské úřady či Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Kalkulací se prokázalo, že snížení podílu OSVČ  na ekonomicky aktivním obyvatelstvu na úroveň EU-15 a jejich zaměstnání by pokrylo náklady na výběr daní z příjmů OSVČ, ale zároveň nezvýšilo výdaje na jejich výběr. Pouhé snížení podílu  OSVČ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu o 7 procentních bodů a jejich transformace do pracovněprávního vztahu by zvýšila příjmy státu o více než 2,5 mld. Kč, což je aktuální výše inkasované daně z příjmů všech OSVČ v České republice.