Vysoký počet cizinců ze třetích zemí, kteří dlouhodobě a trvale pobývají v ČR, klade nároky na podporu jejich sociální integrace. Zatímco se sociální integrace cizinců jako sociálně politická agenda dlouhodobě rozvíjí na národní úrovni, dopady imigrace a integrační potřeby vyvstávají především na úrovni lokální. Pro rozvoj lokálních integračních opatření je důležité komplexní pojetí sociální integrace přistěhovalců, politická vůle působit v této oblasti, schopnost vykonávat koordinační činnost horizontálně a reprezentovat integrační platformu vertikálně, tedy ve vztahu k centrální úrovni. Na nižších úrovních veřejné správy v ČR však integrační politika zůstává spíše opomíjeným tématem, a to navzdory dočasně zvýšenému zájmu představitelů měst o životní podmínky cizinců, jenž vyvolaly obavy spojené s dopady hospodářské krize. V ČR obecně dochází k selhávání spolupráce aktérů sociální integrace, a to jak horizontálně (mezi různými aktéry integrace cizinců), tak vertikálně (mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy). Na centrální úrovni byla poměrně neúspěšná snaha o rozvoj spolupráce v této oblasti do značné míry nahrazena aktivitami státu přímo na regionální úrovni, a to prostřednictvím regionálních integračních center, která jsou ve většině případů provozována podřízeným orgánem Ministerstva vnitra ČR. Spolupráci jednotlivých aktérů sociální integrace i charakter poskytovaných integračních služeb mimo jiné ovlivňuje způsob financování neziskových organizací, které představují nejvýznamnějšího doručovatele integračních služeb.
Abstrakt