Článek se snaží zmapovat základní aspekty mzdové konvergence v ČR po připojení k EU v časovém horizontu let 2003 až 2008. Integrace české ekonomiky do Evropského hospodářského prostoru probíhá v širokém prostoru institucionálního zakotvení a ve sbližování strukturálních ekonomických parametrů. Mezi základní patří konvergence cenové hladiny a její struktury. Významnou položku v tomto procesu představuje cena práce, tvořená z více než 2/3 mzdou. Nízká výdělková hladina v ČR se postupně v nominálním a paritním vyjádření přibližovala a přibližuje parametrům vyspělých zemí. Obdobný proces probíhá i v ostatních zemích, které k EU přistoupily po roce 2004. Vzájemnou výdělkovou konvergenci lze sledovat i ve „starých“ členských zemích. Průvodním jevem integrace do jednotného vnitřního evropského trhu byl rychlý mzdový růst v ČR podepřený růstem produktivity. S ohledem na zatím nízkou českou relativní cenovou hladinu, která v roce 2007 dosáhla zhruba 70 % průměru EU a podhodnocený kurs Kč, lze předpokládat pokračování rychlého vyrovnávání hodnotových relací na parametry EU, se kterým bude korespondovat pohyb mzdového ocenění práce v EUR a v paritě kupní síly. Díky nízké české cenové hladině zaměstnavatelé zatím disponují, v relaci k trhům vyspělých ekonomik, nízkou cenu práce. V příštích letech však tato výhoda bude postupně slábnout. Podkladem článku byla data Eurostatu z Evropského srovnávacího programu (European Comparison Programme) a časové řady hrubých a čistých výdělků v jednotlivých členských zemí EU. Analýza tuzemských proporcí vycházela z časových řad statistiky práce ČSÚ.
Abstrakt