S ohledem na skutečnost, že hospodářský a sociální rozvoj je podmíněn dostatečnou kvalifikační a vzdělanostní úrovní obyvatelstva, je třeba významnou pozornost věnovat rozvoji systému celoživotního vzdělávání, a to formálního i neformálního, stejně jako sebevzdělání. V současné době se celoživotní vzdělávání stává jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících zaměstnatelnost. Proto se Evropská strategie zaměstnanosti zaměřuje na vzdělávání jako na nástroj umožňující zvýšení míry zaměstnanosti. Tento článek analyzuje, jak další vzdělávání pomáhá nezaměstnaným zlepšit jejich situaci na trhu práce. Analýza využívá mikroekonomických dat z šetření o celoživotním vzdělávání, které bylo provedeno v České republice v roce 2003, a data z výběrového šetření pracovních sil. Analýza používá metodu párování (matching) a také metodu „rozdílů-v-rozdílech“ (difference-in-difference), aby se vyhnula zkreslení, které by mohlo vzniknout při odhadu vlivu vzdělávacích programů. Bylo zjištěno, že další vzdělávání má pozitivní a trvalý účinek na jeho účastníky. Jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu je tento efekt kladný a významný.
Abstrakt