Cílem předkládaného článku je popis adaptovaného švédského způsobu kvalitativního monitorování potřeb zaměstnavatelů na lokálním či regionálním trhu práce a zhodnocení jeho funkčnosti a uplatnitelnosti v podmínkách českých veřejných služeb zaměstnanosti. Adaptace švédského způsobu kvalitativního monitorování potřeb zaměstnavatelů na české podmínky je reakcí na očekávané změny v činnosti Úřadu práce (ÚP), které se projeví především ve větší orientaci na zaměstnavatele jako významné aktéry trhu práce. Ze švédských zkušeností mimo jiné vyplývá, nakolik významná je schopnost institucí veřejných služeb zaměstnanosti získávat relevantní informace o současné situaci a budoucím vývoji na trhu práce. V tomto ohledu kvantitativní šetření narážejí na své limity, a to nejen týkající se obsahu sebraných informací, ale také toho, že informace v průběhu těchto šetření plynou jen jedním směrem: od zaměstnavatelů k ÚP. Efektivní komunikace však vyžaduje také tok informací opačným směrem. Vlastní průběh pilotního šetření, které testovalo funkčnost a uplatnitelnost kvalitativního monitorování potřeb zaměstnavatelů v podmínkách ČR, prokázal, že i zde je možné sbírat relevantní informace o lokálním či regionálním trhu práce formou rozhovorů se zástupci zaměstnavatelů. Z hlediska formy jde o návrat k činnostem, které již v minulosti pracovníci ÚP vykonávali. Výraznější inovaci představuje obsah rozhovorů, jejich zaměření na kompetence u poptávaných profesí. Obecně lze konstatovat, že testovaný postup jednak umožňuje zaměstnancům ÚP vytvořit si lepší představu o potřebách zaměstnavatelů, a zároveň de-anonymizuje ÚP jako instituci v očích zaměstnavatelů (především malých a středních) a nabízí jim možnost obracet se s případnými požadavky či dotazy na konkrétního pracovníka. Poněkud překvapující byla tendence zaměstnavatelů definovat své požadavky na potenciální zaměstnance nikoli ve formě pracovních či měkkých kompetencí, ale spíše ve formě charakterových vlastností.
Abstrakt