Tato stať předkládá zamyšlení nad proměnami vztahu rodinného a profesního života na základě srovnání České a Slovenské republiky jako zemí, které vyšly ze společného socio-ekonomického základu a které si po rozpadu ČSFR budovaly nezávislý stát a současně vstupovaly do společenství zemí EU. Prolínaly se v nich tedy procesy ovlivněné současně národně jedinečnými i evropskou integrací sjednocovanými politickými a socio-kulturními vlivy. Takováto kombinace vlivů vytváří v obou zemích jedinečné historické podmínky, které se promítají mj. do formování vztahů soukromé a veřejné sféry. Zvláště komplikované jsou tyto vztahy při vzájemném průniku zaměstnání a rodinného života. Slaďování těchto komponent života individua má mnohostranné osobní i společenské kontexty (Kuchařová, 2009). Zatímco ty druhé se právě v posledních dvaceti letech dynamicky mění v souvislosti se společensko ekonomickým vývojem, v osobním životě na tyto změny lidé reagují různým tempem a intenzitou. To se projevuje mj. v jejich strategiích harmonizace rodinného a pracovního života. Uvedená srovnání vedou k obecnému závěru, že podmínky pro harmonizaci rodiny a zaměstnání se celkově co do potenciálu ovlivňovat harmonizaci mezi ČR a SR neliší. V každé z těchto zemí lze najít příznivější a méně příznivé okruhy podmínek a v těchto dílčích okolnostech lze nalézt mezi zeměmi odlišnosti.
Abstrakt