Tento text se za použití dat projektu „Rodina, zaměstnání, vzdělání“ (soubory RZV2-3, podrobnosti uvedeny v literatuře) zaměřuje na to, jak podmínky pro slaďování rodiny a zaměstnání, popsané ve stati „Harmonizace rodiny a zaměstnání z hlediska národních a genderových rozdílů v ČR a SR – strukturální a institucionální podmínky“, publikované v č. 6/2011 FÓRA sociální politiky, reflektují ve svých postojích a požadavcích rodiče dětí předškolního a mladšího školního věku. Rodinnou politikou obou zemí podporovaný model komplementárního rozdělení rolí partnerů-rodičů konvenuje velké části mladých rodičů, nicméně Slováci a Slovenky jsou v postojích více nakloněni genderové rovnoprávnosti v soukromé i veřejné sféře. Existuje jistý konfliktní vztah mezi rodinnými a profesními ambicemi, ale též mezi preferencemi v rodinném a genderovém kontextu, komplementární model dělby rolí partnerů však nadále převládá. V oblasti kombinace rodiny a zaměstnání ani jedna země nedosahuje úrovně požadované pro země EU. Dílčí snahy o lepší podmínky slaďování nevedou k žádoucímu výsledku, nejsou-li součástí komplexnějšího přístupu.
Abstrakt