Postavení jedince v rodině a v zaměstnání představuje dvě základní komponenty jeho života v určitých stadiích životního cyklu. Tyto dvě sféry jsou z teoretického pohledu i v praktickém životě vzájemně těsně propojeny a na charakteru jejich vzájemné vazby závisí řešení komplexnějšího procesu harmonizace rodiny a zaměstnání2. Tato vazba má přitom výraznou genderovou dimenzi. Vzhledem k této souvztažnosti sféry soukromé (v rodině) a veřejné (v zaměstnání) se nabízí otázka, nakolik se rozdílnost demografických rodinných charakteristik projevuje v profesním životě žen (a mužů) a nakolik v životních podmínkách rodin. Existující rozdíly socio-demografické se promítají v odlišné sociální a materiální situaci osamělých a s partnerem žijících žen-matek. Cílem tohoto článku je proto analyzovat, jaké obecnější vlivy má struktura rodiny (nebo spíše hospodařící domácnosti) na možnosti a způsoby slaďování rodiny a zaměstnání, které je podmínkou profesní seberealizace a zajištění důležitého finančního zdroje pro rodinný rozpočet. Analýza vychází z předpokladu synergického působení externích a subjektivních faktorů při hledání strategií slaďování rodiny a zaměstnání (srv. např. Sirovátka, 2006; Křížková, 2007; Crompton, Lyonette, 2006; Kansas, Rostgaard, 2007). Zatímco institucionální podmínky jsou pro oba typy rodin ve stejné době a stejné společnosti v principu shodné, některé strukturální vlivy přispívají k tomu, že možnosti jejich využívání se liší v závislosti na rodinné situaci i preferencích ovlivňujících formování rodiny a profesní dráhy. Předložená analýza, využívající zejména dvou výzkumů provedených ve VÚPSV v posledních letech, se týká žen žijících v čistých úplných nebo neúplných rodinách3.
Abstrakt