Tato v České republice pilotní práce se zabývá rozdíly v časových preferencích mezi bezdomovci a kontrolním vzorkem obyvatel ČR. Na základě dat pocházejících z hloubkového dotazníku (bezdomovci N = 15, kontrolní vzorek N = 20) a následného Mann-Whitneova testu byla ověřena hypotéza o vysoké časové preferenci bezdomovců. Závěry testu signifikantně prokázaly vyšší časovou preferenci u lidí žijících trvale na ulici oproti běžnému vzorku obyvatel tvořenému cestujícími na Hlavním nádraží v Praze. Práce dále aplikuje koncept časové preference a zjištění vysoké diskontní míry na možné příčiny bezdomovectví. Z teorie tak vyplývá, že vysoká časová preference je jednou z významných příčin bezdomovectví. Vzhledem k malému vzorku byl příspěvek zařazen do této rubriky.
Abstrakt