Úspěšná konference RILSA na téma odborové organizovanosti
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) uspořádal v úterý 30. dubna 2024 odbornou konferenci a tiskovou konferenci uzavírající mezinárodní projekt „Posílení kapacity odborových svazů v České republice“.
Akce se těšila hojné účasti odborníků na kolektivní vyjednávání, sociální dialog a odborovou činnost. Úvodní příspěvek, který zarámoval problematiku odborové organizovanosti do kontextu národní a evropské politiky, přednesl Jan Vácha z oddělení kolektivního vyjednávání Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.
Šárka Homfray, místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací, doplnila téma konference o praktické poznatky a uchopení nových výzev, které zástupci odborů řeší. V neposlední řadě vystoupil na téma OSVČ a možnosti kolektivního vyjednávání Jan Horecký, právní expert ČMKOS. Konference se účastnili rovněž zástupci předních českých médií.
Hlavní část konference tvořily příspěvky zástupců výzkumného týmu z RILSA, které představily hlavní zjištění uvedeného projektu. Mimo jiné ukazují, že během posledních deseti let došlo v České republice k výraznému poklesu podílu odborově organizovaných zaměstnanců, a to z 32 % na 14 % v roce 2023. Odbory se však stabilně těší důvěře cca více než dvou pětin obyvatel a zhruba 11 % zaměstnanců uvažuje o vstupu do odborů.
Byla prezentována také srovnání výsledků šetření z let 2003 a 2023, která dokládají, že v porovnání se situací před dvaceti lety se výrazně snížilo povědomí o odborech. V roce 2023 byl registrován pětinásobný nárůst (23 %) těch, kteří se k potřebnosti odborů nedokázali vyjádřit. Zároveň narostla sebedůvěra zaměstnanců spojená s přesvědčením, že se ve sporech se zaměstnavateli mohou domoci spravedlnosti sami. Z hodnocení práce odborových organizací v letech 2003 a 2023 nicméně vyplývá, že jejich činnost se profesionalizovala a v těch podnicích, kde působí, vzrostla spokojenost s jejich výkonem i autorita odborových funkcionářů. Osobnost odborového funkcionáře se přitom jeví být klíčová pro získávání nových členů.
Na konferenci bylo představeno rovněž zjištění, že i OSVČ bez zaměstnanců mají poměrně silný potenciál odborově se organizovat. Je poměrně výrazný zejména u profesně homogenních skupin, jakými jsou např. novináři, překladatelé, řidiči, umělci apod.
Ke klíčovým příspěvkům konference patřilo i vystoupení zástupkyně norského partnera projektu – výzkumné instituce Fafo – Kristin Alsosové, která prezentovala norské přístupy pro zvýšení atraktivity odborové organizovanosti. Zmínila dva modely strategicky využívané tamními odborovými organizacemi. Jde o servisní model poskytující členům služby, jako je právní zastupování, a organizační model, který se více zaměřuje na zapojení a aktivní účast členů i na aktivní nábor nových členů.
Po přednáškách následovala živá a podnětná diskuse zaměřená především na dotazy týkající se provádění hloubkových rozhovorů a reprezentativního dotazníkového šetření mezi odborově neorganizovanými zaměstnanci i mezi stávajícími členy odborů. Časté byly dotazy zaměřené na konkrétní praktické zkušenosti s odborovou činností a sdílení zkušeností s prováděním kolektivního vyjednávání a náborem nových členů.
Prezentace ze závěrečné konference a další výstupy naleznou zájemci na stránkách projektu zde.
Z prvních mediálních ohlasů odborné konference doporučujeme články v médiích Seznam Zprávy, Echo24, Svět hospodářsví, Brno Daily (anglicky) nebo na webu německé mutace Radio Prague International (některá uvedená média čerpala zejména ze zprávy ČTK).