Vliv pandemie covidu-19 na vývoj režimů sociálního státu Karolína Bajajová

Článek se zabývá aktuální problematikou dopadů pandemie covidu-19 na vývoj režimů sociálního státu (dle Esping-Andersenovy typologie), jež si doposud uchovávaly své profily navzdory vysoké proměnlivosti sociálního prostředí. Režimy jsou v komparativní analýze reprezentovány státy vykazujícími typické znaky jednotlivých režimů − Německo, Švédsko, Velká Británie a doplněna je Česká republika. Práce identifikuje realizované změny a nová opatření během pandemie, hodnotí jejich rozsah, významnost, ale také dlouhodobost. Zajímá se o to, jaký vliv měly úpravy na institucionální dědictví a trajektorie režimů. V situacích velkých krizí totiž dochází k ověření adaptability a schopnosti sociálních politik řešit problémy, poučit se z nich, přistoupit k systémovým změnám a být připraven na budoucí krizové situace. Přestože vybrané státy, resp. režimy, povětšinou v průběhu pandemie následovaly trajektorie svého institucionálního nastavení, objevily se určité zajímavé a překvapivé odchylky, na které text upozorňuje.