Ohlasy analýz RILSA v masmédiích

Ohlasy analýz RILSA v masmédiích

k náhradnímu výživnému pro nezaopatřené děti a ohledně postojů k rodičovství
12. 07. 2022

Také na počátku prázdninového období se v masmédiích objevují příspěvky čerpající z analýz Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Počátkem července se ČTK a Česká televize (a s odkazem na článek ČTK i další masmédia) zajímaly o to, kolik za rok existence nové právní úpravy vyplatily pobočky Úřadu práce na náhradním výživném dětem neplatičů.
Iva Merhautová, náměstkyně MPSV ze sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, novinářům sdělila i výsledky zatím neveřejné analýzy RILSA. Citujeme ze zprávy ČTK: „Výzkumný ústav práce a sociálních věcí provedl na jaře průzkum mezi žadateli a příjemci. Podle zjištění dvě třetiny dotázaných pracovaly, víc než pětina byla na rodičovské či mateřské a osm procent bylo nezaměstnaných. Dvě třetiny lidí pobíraly dávku na jedno dítě, čtvrtina na dvě děti. Stát poskytuje nejčastěji náhradní výživné školákům od sedmi do 15 let“.
Zdroj.

Zmíněná analýza RILSA je hlavním výstupem letošního projektu Okolnosti nároku na náhradní výživné a sociálně ekonomická situace jeho příjemců. Na webu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí bude souhrnná zpráva zveřejněna v druhé polovině července.

Všechny mutace regionálního Deníku přinesly koncem června článek s vazbou na 5. ročník konference Fórum rodinné politiky, pořádané Ministerstvem práce a sociálních věcí. Příspěvek se zaměřil na postoje českých občanů/-ek k zakládání rodin a na ekonomické a pracovněprávní obtíže s tím spojené.
Článek čerpal mimo jiné z publikace RILSA Bezdětní a postoje k rodičovství (2021) a z konferenčního vystoupení Jany Paloncyové, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA. Citujeme z regionálního Deníku: „Návrat [z rodičovské dovolené do zaměstnání] je o to těžší, že většinou nastává až po několika letech. Česko má oproti jiným státům v Evropě velmi dlouhou rodičovskou dovolenou. ‚Podíl matek dětí do tří let na trhu práce je velmi malý. Pouhá pětina, přičemž průměr v Evropské unii je třikrát vyšší. Řešení by představovalo více částečných úvazků. Těch je však u nás pouze šest procent, ačkoli v Evropské unii činí průměr přes třicet procent,‘ upozornila Jana Paloncyová z Výzkumného ústavu práce a sociálních [věcí]“.
Zdroj.

Plné znění odborné monografie Bezdětní a postoje k rodičovství.

Stručné shrnutí dané problematiky a doporučení ve stejnojmenném policy briefu z ediční řady RILSA: