Abstrakt
Článek shrnuje aktuální vývoj ohledně Zelené dohody pro Evropu s důrazem na ty části, které se budou nejvíce dotýkat socio-ekonomických oblastí. Text argumentuje, že Zelená dohoda pro Evropu může být cestou k sociálně spravedlivé transformaci na nízkoemisní ekonomiku, EU ale musí začít dodržovat princip „znečišťovatel platí“ a přestat rozdávat povolenky zdarma velkému průmyslu. Nově navrhované zpoplatnění emisí uhlíku v sektorech dopravy a budov pak má potenciál být sociálně progresivním nástrojem, ale pouze pokud výnosy budou recyklované zejména mezi nejzranitelnější obyvatelstvo. Rozhodování o využití výnosů bude ovšem na členských státech, které by tento aspekt zelené transformace neměly podcenit.