(Slovinci, Poláci, Estonci nebo Litevci si za svou mzdu koupili více než Češi)
Článek se zabývá tím, jaký dopad měla koronavirová pandemie v roce 2020 na vývoj ceny práce, netto výdělek a výdaje na spotřebu v nových tržních ekonomikách EU (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko. Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko). Expanzivní fiskální a měnová politika umožnila v EU v prvním roce pandemie stabilizovat ekonomický potenciál při poklesu výkonu. Zaměstnanost v sektorech závislé a samostatně výděleční práce klesla minimálně. Autor konstatuje, že tradiční česká politika levné práce, restriktivní hospodářská politika v minulé krizi a manévry s měnovým kurzem přivedly konvergenční proces ke stagnaci. Česká ekonomika dosáhla oživení a následné konjunktury s ročním zpožděním oproti okolním státům − až v roce 2014. Růst české ceny práce se kvůli její rigiditě dostavil až od roku 2016. Zaostávání výdělků za vývojem v unijních emerging markets vedlo k relativnímu chudnutí českých zaměstnanců. Nástup koronavirové pandemie pouze potvrdil dlouhodobý trend.