Asistent sociální péče jako alternativní instrument podpory setrvávání jedinců v jejich přirozeném sociálním prostředí Miroslav Pilát

Článek se zabývá institutem asistenta sociální péče jako nástrojem podpory setrvávání osob v jejich přirozeném prostředí. Úvodní část příspěvku se věnuje vymezení potřeb uživatelů a potenciálních uživatelů sociálních služeb a vybraným možnostem zjišťování těchto potřeb. Stěžejní část stati se zabývá institutem asistenta sociální péče a jeho legislativním ukotvením v právním systému ČR. Koncept zavádění asistenta sociální péče vychází ze skutečnosti, že některé potřeby lze saturovat jinými činnostmi, než je poskytování registrovaných − a často pro uživatele i zbytečně  drahých − sociálních služeb. Článek se věnuje rovněž podmínkám poskytování služeb asistenta sociální péče a sociálním a kontrolním mechanismům jeho činnosti včetně problematiky přestupků a sankcí v této oblasti. Autor konstatuje dosavadní velmi malé rozšíření institutu asistenta  sociální péče. Jako hlavní důvod tohoto stavu uvádí, že lidé závislí na pomocí jiných osob dávají přednost registrovaným sociálním službám, které pokládají za profesionálnější a lépe kontrolovatelné.