Téma bezdětnosti mužů není v českém prostředí doposud dostatečně zmapováno z perspektivy žité zkušenosti a reflexe této zkušenosti samotnými muži. Text si proto klade otázku, jak muži svou bezdětnost zvýznamňují/prožívají a interpretují z hlediska svých motivací, preferencí a voleb i vzhledem k podmínkám a okolnostem svých životů. Analýza vychází z problémově orientovaných rozhovorů uskutečněných s 12 bezdětnými muži různého věku a vzdělání, kdy se sedmi z nich byly provedeny rozhovory opakované. Celkem bylo analyzováno 19 rozhovorů v souladu s principy tematické analýzy. Analýza prokázala diverzitu perspektiv a postojů mužů k rodičovství a bezdětnosti, která je ovlivněna jak jejich věkem (tj. odlišnou mezigenerační zkušeností i rozdílnou perspektivou v rámci běhu jejich vlastního života), tak zejména jejich socio- ekonomickým postavením ve společnosti. Identifikovala také „bílá“ místa čili chybějící témata v rámci narativů mužské bezdětnosti a potvrdila přetrvávání dvojího standardu pro ženy a muže v otázce bezdětnosti, který muži sami svými narativy re/produkují. Na základě učiněných zjištění lze diskutovat otázku, jaká sociálně politická opatření by mohla podpořit otcovství.
Abstrakt
Klíčová slova
bezdětnost, muži, Česká republika, kvalitativní výzkum