Znečištění ovzduší a migrace z Ostravy Jakub Vontroba

Silně znečištěné ovzduší hraje významnou roli při úvahách obyvatel o vystěhování ze zasažených oblastí, přičemž sklon k migraci roste s úrovní dosaženého vzdělání a úrovní příjmů. Ukazuje se, že oblasti se silnou ekologickou zátěží mohou trpět „odlivem mozků“, což ohrožuje jejich  budoucí rozvoj. Tento článek se zabývá tím, jak se liší vnímání Ostravy a životního prostředí v něm osobami, které migraci mimo město zvažují oproti osobám, které migraci zcela vylučují. Za tímto účelem byla využita data z dotazníkového šetření realizovaného v rámci tvorby  Strategického plánu rozvoje města Ostravy na období 2017−2023, přičemž pozornost byla omezena pouze na zaměstnané osoby s vysokoškolským vzděláním a s trvalým bydlištěm v Ostravě (N=2203). Tato kategorie je dále členěna na osoby bezdětné a s dětmi, jelikož lze předpokládat,  že se založením rodiny se mění životní situace a potřeby každého jedince včetně názoru na migraci. Výsledky ukazují, že zaměstnané osoby s vysokoškolským vzděláním plánující své vystěhování vnímají ostravské životní prostředí hůře než zaměstnané osoby s vysokoškolským vzděláním, které plánují zůstat.