Dobrovolnictví je fenomén, který již přinejmenším dvě desetiletí budí zájem badatelů ze společenskovědních disciplín, představitelů mezinárodních institucí i vlád některých zemí jako nástroj sociální politiky. Nedávným jevem je tzv. „inkluzivní dobrovolnictví“, které souvisí s evropskými politikami sociální inkluze a je součástí snahy o zvyšování společenské soudržnosti i součástí úsilí o zrovnoprávnění a zvýšení kvality života osob s postižením. Cílem článku je na základě současného stavu bádání popsat východiska a identifikovat odlišná pojetí inkluzivního dobrovolnictví. Na základě rešerše a analýzy zejména zahraniční odborné literatury dále identifikujeme oblasti, které literatura označuje za přínosy inkluzivního dobrovolnictví, a rozebíráme meze dobrovolnictví jako nástroje sociální inkluze. Článek kriticky hodnotí inkluzivní dobrovolnictví jako potenciálně účinný nástroj sociální inkluze, který však má i svá úskalí.
Abstrakt
Klíčová slova
Dobrovolnictví, sociální inkluze, sociální exkluze, inkluzivní dobrovolnictví, postižení