Informace o pravděpodobném budoucím vývoji věkové a pohlavní struktury obyvatel jsou velmi důležité pro centrální i regionální správu. Regionální správní orgány na základě nich pak mohou předvídat budoucí potřeby v odvětvích nevýrobní sféry a veřejných služeb jako jsou školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení. Perspektivní odhady vývoje počtu a struktury obyvatelstva mají také svůj demografický význam, ukazují totiž perspektivní populační důsledky současného populačního vývoje (Roubíček, 1997). V praxi se projekce metodicky opírají o běžné matematické extrapolační metody, nebo o demografické metody populačních projekcí. Podle toho, jaký postup při výpočtu použijeme, liší se i jednotlivé výsledky. Struktura populace a z ní všechny odvozené charakteristiky jsou silně determinovány jak aplikovaným scénářem, tak použitým modelem, který byl pro extrapolaci budoucí věkově a pohlavně specifické demografické struktury použit. Scénáře budoucího vývoje individuálních demografických procesů (zejména úmrtnosti, plodnosti a migrace) mohou být optimistického i pesimistického charakteru, což v závěrečné syntéze může představovat i mnoho potenciálních verzí populačních struktur. V předkládané studii se zaměříme na změny ve věkové struktuře populace z pohledu biologických a ekonomických generací. Pro ilustraci je zde uveden pro různé způsoby výpočtu projekce Sauvyho index stáří a index hospodářského zatížení. Cílem příspěvku je poukázat na možné způsoby výpočtu populačních projekcí a na fakt, že získané výsledky jsou závislé na tom, jaký model a jaký způsob výpočtu je vybrán. Výsledky se mohou výrazně lišit.
Abstrakt
Klíčová slova
populační projekce, sauvyho index stáří, index hospodářské závislosti