Zatímco problematika kombinace práce a „nepracovního“ života lidí byla dříve tematizována pouze jako vztah práce a rodiny, diverzifikace životních, tedy i pracovních, partnerských a rodičovských drah nastoluje změnu v přístupu k této otázce spolu s reformulací zmíněného vztahu. Perspektiva životní dráhy pak umožňuje zkoumat problematiku kombinace pracovního a soukromého života také u těch lidí, kteří nežijí v nukleární rodině s dětmi, což bylo v bádáních kombinace práce a soukromí dlouhodobě přehlíženo. Cílem analýzy je proto identifikovat faktory, které mají vliv na kombinaci pracovního a soukromého života u pracujících lidí, žijí-li v domácnostech bez dětí, tj. ve fázi bezdětnosti a ve fázi po odchodu dětí z rodiny. Dá se předpokládat, že v každé z těchto etap budou na kombinaci pracovního a soukromého života působit specifické faktory. Analýza kvantitativních dat z výzkumu Životních a pracovních drah 2010 potvrzuje, že jak ve fázi bezdětnosti, tak v období po odchodu dětí z rodiny se uplatňují kromě některých faktorů jdoucích shodně napříč oběma obdobími (jako například životní úroveň či subjektivní zdravotní stav) faktory specifické pro dané životní období. Zatímco ve fázi bezdětnosti se uplatňují výrazněji faktory z oblasti placené práce, ve fázi po odchodu dětí z rodiny to jsou převážně pouze některé faktory ze sféry soukromí. Chceme-li tedy sledovat specifičnost kombinace pracovního a soukromého života v různých obdobích životní dráhy jedinců, nelze v kvantitativních výzkumech sledujících danou problematiku vystačit s analýzami, kde jako určující kategorie vystupuje pouze věk jedince anebo věkové kohorty.
Abstrakt