Abstrakt
Článek popisuje na základě výsledků kvalitativní výzkumné studie současnou situaci v oblasti sociální péče o seniory z pohledu dichotomie mezi deklarovanou preferencí domácí péče na jedné straně a na straně druhé neuspokojenou poptávkou po pobytových sociálních službách. Jsou zde naznačeny hlavní neuralgické body systému sociální péče v ČR perspektivou hlavních zúčastněných aktérů (klientů sociálních služeb – seniorů a jejich pečovatelů z řad rodinných příslušníků, poskytovatelů sociálních služeb a zástupců místní samosprávy). Vedle formální péče se v článku podrobně věnujeme významu neformální (rodinné) péče a jejímu postavení v rámci celého systému sociálních služeb.