Ústavní soud při posuzování ústavnosti zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů de facto otevřel problematiku sociálního nemocenského pojištění. V čísle 4/2008 vysvětluji, že sociální nemocenské pojištění sice nemáme, ale mít můžeme. Takové sociálně politické rozhodnutí by mělo důsledky nejen pro dnešní české „nemocenské pojištění zaměstnanců“, ale i pro celé sociální zabezpečení. Pokud bychom se rozhodli pro sociální nemocenské pojištění, tak bychom logicky měli usilovat o celkovou reformu sociálního zabezpečení, o zavedení sociálního pojištění jako celku. Nemusí přitom rozhodně jít o nějaký jednoduchý návrat do období před rokem 1948. I sociální pojištění jako ucelený systém sociálního zabezpečení od té doby prodělalo – ve vyspělých zemích – celou řadu reforem a jeho modernizace pokračuje i dnes. Moderní systém sociálního pojištění je rozhodně systém, který má perspektivu. Ukažme si to na sociálním důchodovém pojištění.
Abstrakt