V této stati se zabýváme současným vývojem trhu práce v oblasti atypických forem pracovních vztahů, časové a nominální flexibility a kvality práce. Využíváme k tomuto účelu výběrový soubor „Výběrových šetření pracovních sil“ za roky 2004–2007, na jejichž datech dokumentujeme oblasti obsahu pracovní činnosti, forem pracovních vztahů a stability zaměstnání, využívání práce na částečný úvazek a druhých zaměstnání, obvykle odpracovaných hodin a přesčasové práce a specifické časové a prostorové rozložení výkonu zaměstnání. Pouze 8,5 procenta pracovníků pracuje v rámci časově omezených pracovních kontraktů, o něco větší podíl takových pracovníků nacházíme mezi skupinami se zvýšeným rizikem marginalizace na trhu práce. Zároveň se v ČR potvrzuje poměrně značná délka pracovních vztahů, která je výrazně ovlivněna také věkem pracovníků. Podíl částečných úvazků (ač celkově poměrně nízký) je vyšší či narůstá u specifických kategorií zdravotně handicapovaných a matek dětí do 7 let. Podíl týdně obvykle odpracovaných hodin v ČR je, přes mírný pokles v posledních deseti letech, stále poměrně vysoký. Vyšší počet odpracovaných hodin se obvykle projevuje v manažerských profesích, v některých dělnických profesích a u mladších respondentů (zvláště mužů). Poměrně vysoký je také podíl pracovníků pracujících v „nestandardním“ časovém režimu (např. na směny či o víkendech). Český trh práce se v řadě oblastí jeví (zvláště časové uspořádání práce) jako poměrně značně flexibilní, naopak relativně vysoká je stabilita zaměstnání a nízký je podíl dočasných pracovních kontraktů. Příčinou tohoto jevu může být značný důraz, který pracovníci v ČR kladou na jistotu zaměstnání.
Abstrakt