Využívání a fungování institutu svěření do péče jiné osoby (svěřenectví) v praxi
V ČR existují vedle sebe dva téměř totožné instituty náhradní rodinné péče vykonávané osobami příbuznými nebo dítěti blízkými – tzv. příbuzenská pěstounská péče a svěřenectví (svěření do péče jiné osoby podle § 953 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění). Oba instituty mají řadu shodných rysů, liší se však v oblasti finanční podpory a odborné garantované podpory. Již delší dobu je poukazováno na dvojkolejnost v oblasti náhradní rodinné péče (svěřenectví vs. pěstounská péče), nejednotnost rozhodovací praxe a přístupů OSPOD a soudů a na potřebu sjednocení tohoto systému. V případě pěstounské péče je k dispozici řada analýz a dat, ovšem oblast fungování svěřenectví, potřeb dětí v péči jiné osoby a potřeb těchto náhradních rodin dosud podrobně zmapována nebyla. Podrobné zmapovaní jednoho z institutů náhradní rodinné péče, jeho využívání a rodin, které tuto péči poskytují, včetně komparace s příbuzenskou (nezprostředkovanou) pěstounskou péčí je cílem tohoto projektu. Hlavními výstupy budou souhrnná výzkumná zpráva, která bude podkladem MPSV pro případné návrhy změny legislativní úpravy v oblasti náhradní rodinné péče, a certifikovaná metodika pro orgány sociálně-právní ochrany v oblasti odborné pomoci a podpory příbuzenských náhradních rodin.