Ochrana a podpora opatření pro děti ulice ze třetích zemí v členských státech EU
V jednotlivých členských zemích EU jsou užívány rozmanité přístupy k řešení případů „dětí ulice“, ale dosud nebyla zaznamenána jakákoli cílená koordinace iniciativ. Cílem projektu realizovaného v letech 2005 a 2006 proto bylo analyzovat situaci této skupiny ohrožených dětí ve čtyřech evropských velkoměstech (Amsterodamu, Berlíně, Madridu a Praze) a zhodnotit možnosti širší distribuce osvědčených nástrojů a strategií jejich podpory a ochrany. V rámci výzkumu byly osloveny vládní a nevládní organizace, které se na tuto cílovou skupinu zaměřují, nebo se s ní mohou ve své činnosti setkávat.
Nejprve byly zpracovány čtyři národní zprávy věnující se situaci v hlavních městech zúčastněných zemí EU. Ty se zaměřily na charakteristiku legislativních nástrojů (včetně porovnání definice sledované cílové skupiny s právními instituty národní legislativy) a institucionálních nástrojů směřujících k podpoře a ochraně dětí ulice ze třetích zemí, respektive cílové skupině odpovídající národní legislativě příslušné země (v českém případě se jednalo o „nezletilé bez doprovodu“).
Sledována byla také spolupráce mezi organizacemi poskytujícími ochranu této cílové skupině. V rámci projektu byly zachyceny také konkrétní zkušenosti dotázaných expertů z jejich praxe a identifikovány dobré praxe a nejzávažnější nedostatky. Na základě nich byla formulována doporučení, která by měla napomoci k překonání stávajících nedostatků.
Následně byla zpracována srovnávací zpráva, která se věnovala definici „dětí ulice ze třetích zemí“, souvisejícím jevům (mizení dětí ulice, s nimž organizace již navázaly kontakt apod.), shrnutí hlavních zjištění z jednotlivých národních zpráv, celkovému shrnutí situace a všeobecným doporučením.