Flexicurity v období krize
„Flexicurity“ je relativně nový koncept objevující se v dokumentech Evropské unie. Spojuje dvě dimenze – flexibilitu pracovníků a zároveň jejich ochranu. Flexibilita je chápána ve smyslu flexibilních pracovních úvazků, tj. uspořádání pracovní doby a dále ve smyslu flexibilní kvalifikace pracovníků a jejich kompetencí k výkonu různých pracovních úkolů. Ochrana pracovníků je pak chápána nejen ve smyslu jistoty momentálního zaměstnání, ale i budoucí zaměstnatelnosti a odpovídajícího sociálního zabezpečení. Cílem projektu bylo zjistit, jak se změnila a vyvíjela flexicurity pracovníků v minulých třech letech. V rámci projektu byly provedeny případové studie ve firmách v 6 evropských zemích. Vybrány byly firmy, které se snaží svou personální politikou vyjít vstříc určité skupině zaměstnanců. V rámci jedné případové studie byly uskutečněny dva rozhovory se zástupci vedení podniku, dále dva rozhovory se zástupci zaměstnanců (tzn. s odborovou organizací) a následně proběhla diskuse se skupinkou zaměstnanců. Předmětem rozhovorů byly otázky na firemní politiku podporující ženy (např. flexibilní opatření podporující ženy po návratu z mateřské dovolené, ženy s malými dětmi a sladění pracovního a rodinného života či jejich profesní a kariérní růst a jejich větší zastoupení v řídících pozicích). Otázky byly směřovány jak na profit firmy tak i zaměstnanců, tedy nejen na profit finanční, ale i na zisk jistot a stability, které flexibilní opatření oběma stranám přináší. Současně byly sledovány i komplikace spojené se zaváděním těchto opatření a rovněž i související ztráty.